LIDOVÁ SLOVESNOST JAKO INSPIRAČNÍ ZDROJ NAŠÍ LITERATURY

– Ústní lidová slovesnost součást folklóru – lidové stavby, odívání, užité umění, zvyky
– vzniká v době, kdy národ nezná písmo (neexistuje, nebo pro neznalost písma)
– autorem je jeden člověk, který je známý => není důvodem uvádět jméno x postupně se vytrácí => nakonec je to anonymní
– Znaky, proč může dílo zlidovět:
– vychází námětově z vesnického prostředí, musí vyjadřovat myšlenky a hodnocení lidí, musí vystupovat lidoví hrdinové, kteří ztělesňují příklady jednání lidí na venkově
– líčí problémy venkovského prostředí
– určitá forma: krátké, dobře zapamatovatelné verše, pravidelné metrum, pravidelně rýmované
– měla za úkol lidi pobavit, poučit je nad příklady osudů lidí, morální ponaučení
– Funkce:
– zábavná
– poučná – měli se z tragických příběhů lidí poučit, změnit se
– mravní ponaučení
– měla za úkol držet venkovany pohromadě
– původně spojeno s hudbou a tanci
-na venkově vzniká jako první, ve městech později
– žánry (druhy):
a) lidová próza – pověsti, povídky, pranostiky, pořekadla
b) lidové písně – dnes i bez melodie
– obřadní, pracovní, milostné, odvodní, koledy k určitým svátkům, ukolébavky, duchovní písně
c) lidové hry – obřadní, selské, loutkové, frašky
d) dětský folklór – rozpočítadla, říkanky, obyčeje
– stala se inspiračním zdrojem pro literaturu národního obrození z vlasteneckých důvodů zachování
– žánry ústní lidové slovesnosti v 19. století:
1) balada: za národního obrození vzniká nejdříve ohlasová balada – František Ladislav ČELAKOVSKÝ: „Toman a Lesní panna“ v „Ohlasech písní Českých“ = narozdíl od OPR neobsahují hrdinské písně
– odlišuje se tím, že je to epická skladba, motivem pohádky, pověsti
– zamýšlí se nad životem lidí, stavem společnosti, kritické
=> a) ohlasová poezie: čerpá z ústní lidové slovesnosti, hrdiny jsou venkované, jde o problémy morálního a mezilidského chování
– snaha o pravidelný rým, aby to bylo krátké a snadno zapamatovatelné
– typizace postav, snaha o alegorii a satiru, sociální podtext – jsou kritické, kritizují poměry a mezilidské vztahy

b) umělá: Karel Jaromír Erben: „Kytice“
– snaha záležitost aktualizovat a přizpůsobit ji křesťanství
– hlavní hrdinové se proviní proti křesťanství, společnosti, právu => velké prohřešky => trest, většinou končí smrtí hlavního hrdiny
– od začátku tušíme, že hrdina dopadne špatně
– hrdinové nemají šanci na nápravu, jenom když se modlí a prosí boha za odpuštění, jsou zachráněni
– „Vodník“, „Zlatý kolovrat“, „Poklad“, „Svatební košile“, „Polednice“, „Záhořovo lože“

c) sociální balada – vzniká v 19. stol.
– J. NERUDA: „Kniha veršů“ – „Dědova mísa“ – společnost je tím zlem, kterému se člověk musí postavit, společnost přesto člověka ničí
– P. BEZRUČ: „Balada o očích topičových“ – nepřítelem společnost, nabádá lidi, aby se proti tomu postavili
– J. WOLKER

2) pohádka – vycházejí z lidové pohádky a předělávají ji
– boj dobra se zlem, dobro zvítězí, vyskytují se nadpřirozené bytosti
a) Karel Jaromír ERBEN – vychází z lidové pohádky, nejdříve je sbírá na venkově a vydává souborně
– čerpá v nich náměty pro své pohádky, vyskytují se prvky romantismu
– snaha vysvětlit fungování světa a společnosti
I) kouzelné: vystupují nadpřirozené bytosti a kouzelné předměty
– otázky morálky – zachránit někoho, pomoci někomu, …
– princové, čarodějnice, kouzelní dědečkové, draci, …
– vítězí čestnost, spravedlnost, a je jedno, jestli je to princ nebo vesničan Honza, kdo ji obhajuje
II) novelistické (autorské): vznikají nově, z venkovského prostředí – zobrazuje se špatný život lidí, pomáhají si zázrakem nebo pomocí chytrosti a nadpřirozených bytostí (x Němcová – zlem jsou bohatí lidé, nejsou žádné zázraky)

b) Božena NĚMCOVÁ
– projevuje se realismus – dokonale popisuje venkovské prostředí, nevystupují nadpřirozené bytosti, zlo symbolizováno bohatými lidmi
– řešení idealizováno, ne vždy dobro zvítězí
– na začátku obvykle dítěti zemřou rodiče, dítě se potom musí postarat samo o sebe
– ve 20. století se ústní lidová slovesnost stává inspiračním zdrojem, balada je psaná prózou:
1) baladické příběhy prózy: Ivan OLBRACHT: „Nikola Šuhaj loupežník“, Jarmila GLAZAROVÁ: „Advent“, Karel ČAPEK: „Hordubal“
2) moderní pohádky vycházející z ÚLS:
– Václav ČTVRTEK: „Rumcajs a Manka“
– „Maková panenka“, „Víla Amálka“