PROCESY BEZPROSTŘEDNÍHO POZNÁVÁNÍ SKUTEČNOSTI – ČITÍ, VNÍMÁNÍ

ČITÍ
– nejzákladnější poznávací proces, který nám předává informace o okolním světě
– na základě – zapojení analyzátoru
– výsledkem je počitek = odraz jedné dané vlastnosti daného předmětu, je funkcí jednoho analyzátoru

Předpoklady
1. funkční analyzátory
2. člověk musí být při určitém vědomí
3. působení podmětu na jedince

Analyzátor
Jestliže je jeden analyzátor poškozený, pak není počitek optimální
analyzátor způsobuje vznik počitku
1. Přijímač (receptor)
– přijímá podnět z okolního světa
– chuťové pohárky
2. Dostředivý nerv (aferentní)
– spojení s centrem v mozku
3. Centrum v mozku

Čivost
schopnost člověka mít počitky
dá se měnit :
– stálým působením podnětů se čivost zmenšuje
např. prstýnek na ruce
– stálým cvičením
např. hudební sluch, degustátoři

Smyslová citlivost
aby mohl být počitek vnímán musí být v určité intenzitě
– Dolní podnětový práh
nejmenší co mohu vnímat
– Horní podnětový práh
maximální
to co už nevnímám
– Podprahové
nevnímám nebo bolest
– Nadprahové vnímání
nevnímám nebo bolest

Rozdílový práh
minimální možný rozdíl
v jakém rozsahu jsem možná vnímat určité podněty

Počitek
= jednotlivá vlastnost, která se odráží
je 16 základních druhů počitků
existuje pouze v laboratorních podmínkách
dělí se podle toho, kde jsou receptory umístěné

A. Vnější (exteroreceptory)
receptory na povrchu těla přinášejí informace z okolního světa
dělíme na dálkové (zrakové, sluchové,..) a dotykové (chuťové, tlakové,..)
1. Dálkové
a. Zrakové
vznikají působením elektromag. sil na receptory, které jsou umístěny na sítnici oka
receptory – tyčinky (černo-bílé vidění) a čípky (barevné vidění)
Poruchy:
• Šeroslepost(vlčí mlha)
• Monochromatismus – nerozlišuje odstíny barev
• Barvoslepost – nevnímá rozdíly mezi červenou a zelenou
• Refrakční vady – nejsou způsobeny poškozením receptoru, ale špatným lomením čočky = krátkozrakost, dalekozrakost

b. Sluchové
počitky vznikají působením sluch. vln na receptory ve vnitřním uchu
jsou nenahraditelné
z hlediska sluch. počitků můžeme zvuky dělit na:
– tóny – vznikají pravidelným chvěním vzduchu (samohlásky)
– šumy – nepravidelné chvění zvuku (souhlásky)

c. Čichové
receptory na sliznici v nose
podnět – částečky, které vydávají aroma
dělíme na: zápachy (nepříjemné) a vůně (příjemné)

2. Dotykové
a. Chuťové
vznik – působením rozpuštěných látek na receptory (chuť. pohárky)
špička jazyka – sladké
kořen jazyka – hořké
po stranách – kyselá, slaná

b. Tlakové
receptory na kůži, odráží jakoukoliv změnu tlaku

c. Tepelné
receptory na kůži, reagují na změnu teploty

d. Bolesti
receptory na kůži
reagují na vyvíjený tlak

B. Vnitřní (interoreceptory)
receptory uvnitř těla
podávají zprávu o vnitřním stavu organismu
1. Pohybu
receptory na kloubech, šlachách, svalech
zaznamenávají změny polohy těla

2. Rovnováhy
receptory ve vnitřním uchu
polohy těla v prostoru

3. Orgánové (útrobní)
receptory na povrchu orgánů
informují o vnitřním stavu
počitky hladu, žízně, nevolnosti