Realismus, Čechy
Vídni a Mnichově – hledají podněty na Západě, v Belgii a ve Francii
Jaroslav Čermák
– první český historický malíř (náměty z českých dějin
Soběslav Pinkas
– realistický obraz Hrající si děti na Kampě
– obrazy milletovského realismu (Rybářské děvče, Dělníci na Montmartu) nebo
courbetovského realismu (Sedlák pracující na poli, Drvoštěp a smrt)
– portréty rodinných příslušníků
Karel Purkyně
– největší uměl. osobnost gen. českých realistů
– studoval staré mistry v Louvru
– monumentální podobizny (Podobizna rodiny řezbáře Vorlíčka)
– obraz Politizující kovář bývá považován za manifest českého mal. realismu
– i zátiší (Zátiší s cibulí a kopretinami, Bažanti, Zátiší s pávem)
– nanáší barvu v silné pastě, kt. modeluje špachtlí, nožem; kresbu vyrývá rukojetí štětce (
můžeme se hmatem přesvědčit)
– zúčastnil se Shakespearovských slavností (navrhoval živé obrazy a kostýmy pro 320
komparzistů, namaloval osm studií k průvodu shakespearovských postav)
– několik žánrových obarzů (Děti dívající se na obrázky, Svatba)
– spolu s Quido Mánesem ilustroval Cervantesova Dona Quijota
– byl i kritikem umění
Quido Mánes
– mladší bratr Josefa Mánesa, vystudoval pražskou Akademii
– věnoval se žánrovým obrázkům ze staropražského nebo venkovského idylického života
(Labužník, Nešťastný kuchtík, Student)
– miloval koně, obrazy vyjadřovaly úsměvnou pohodu, dobrosrdečný humor
– s bratrem Josefem – dílo o slovanských lid. krojích (z oblasti Šumavy a Jihlavska) a ilustrace
Babičky od B.N.
– kreslíř pražských lid. slavností a zábav
Adolf Kosárek
– romantický krajinář horských scenerií, výseků z Českomoravské vysočiny a klidných partií
středních Čech
– usiloval barevně postihnout geologickou strukturu terénu i atmosférickou náplň krajiny
Julius Mařák
– lesní interiéry; v Praze profesor krajinářské školy na pražské Akademii
– účastnil se výzdoby Nár. divadla
– spojoval real. studium přírody s rom. náladou