Mezolit a Neolit

Mezolit

Člověk opouští jeskyni a začíná si stavět vlastní obydlí. I nástěnné malby mezolitu se od starších jeskynních maleb liší. Dochází k zjednodušení až schematizaci kresby. Námětem se stávají všední výjevy lovců a sběračů, řazené jako kronika. Nejznámější malby nacházíme ve východním Španělsku, Alpách a Skandinávii. Významná je i nástěnná kresba v jeskyni Domica na Slovensku.

Neolit

Lidé přichází na nový způsob obživy – zemědělství a chov dobytka. Též se dále rozvíjí totemismus a fetišismus a nově vzniká manismus (kult předků). Ujímá se i pohřební rituál s milodary.

Neolitickou architekturu členíme podle funkce na světskou (dřevo a hlína) a kultovní (chrámy, hroby z kamene). Stavby světské se dochovali dodnes a říkáme jim megalitické monumentální stavby (megality= dolmeny, menhiry, kromlechy). Nejznámější megalitickou stavbou je Stonehenge, chrám zasvěcený kultu Slunce. Tato stavba dokládá i znalost architrávu neboli překladu.

I pro neolitické sochařství jsou charakteristické sošky venuší vyrobených ovšem z pálené hlíny. Vedle venuší se vyskytují i kultovní zvířecí sošky či kultovní nádobky v podobě zvěře.

Rozvoj keramiky je též pro toto období charakteristický. První byla keramika lineární nebo pásková, na nichž se výzdoba volut, krokví či meandrů seskupuje v pásy. Tento starší stupeň páskové keramiky nazýváme keramikou volutovou. Mladším stupněm je keramika vypíchaná. Vzoruje se vypichováním dolíků kostí. Z Podunají pak na Moravu proniká keramika malovaná, zdobená geometrickými vzory štětcem.
Významná je též šňůrová keramika, která v pozdější době ovládla značnou část Evropy. Je charakteristická otisky pletené šňůry na hrdle vypálené nádoby.

Novým výrobní odvětvím je také tkaní a tesařství (kamennými sekerami).