Metody

Výzkumné – při výzkumu (např. experiment, pozorování,explorativní metody (rozhovor, dotazník, anamnéza),rozbor výsledků činnosti a výkonu, testové metody – výkonové a osbnostní – intelektové testy, testy motivace, strukturové testy, mravní stránky).Testy jsou spíše informační – používají spíše psychologové. Testy jsou tvořeny dlouholetou prací. Test používá psycholog proto, aby přišel na příčinu nějakého problému a popř. nasměroval danou osobnost např. na určité zaměstnání. Testy by neměli používat nepsychologové. Kvůli rozšíření a tím znehodnocování.
Standardizace empirická – zkušenostní – podléhá jí metoda pozorování.

Praktické diagnostiky – při diagnostice klienta na obtíže

Metoda pozorování – záměrné a cílevědomé,plánovité vnímání druhého člověka s diagnostickým zaměřením na podkladě odborných znalostí a praxe.

Osnova pozorování:

1. Předpoklady pozorování
• Cvik a praxe je první předpoklad.
• Úkolem bylo popsat konkrétního žáka – spousta pozorovatelů nebyla schopna popsat např. co měl za prádlo apod. chce to tréning.
Např. z řady číňanů poznat jednotlivé číňany, když je nevídáme denně.

• Při pozorování oddálit hodnocení – z běžného života jsme zvyklí hodnotit ihned, ale je třeba naučit se hodnocení oddálit

• Mít příslušné vady korigované příslušnými pomůckami (oči – brýle apod.)

• Schopnost podrobného – detailního pozorování – všimnout si začervenání, hledání pomůcek na poslední chvíli, absurdní chyby, vynechávání písmenek, držení těla apod.

• Zvážení kontextu situace v které se žák nějak projevuje – např. výklad při kterém se žák zasměje do tváře – důležité zvážit kontext -> zvážení co bylo příčinou.

• Citová a osobnostní vyrovnanost pozorovatele (u všech metod), dobrý stav centrální nervové soustavy. Být si vědomi, že naše pozorování může být značně nepřesné tímto vlivem.

• Schopnost vyvarovat se vad sociální percepce – vnímání se lidí navzájem. Není to patologie, ale přirozené a normální, ale narušuje nám to objektivnost hodnocení. Např. haloefekt, vliv předsudků a tradic, centrální tendence k průměru, jev figury a pozadí, přenos, projekce, vliv atraktivnosti a neatraktivnosti posuzovaného.

• Halo efekt – posuzování pode prvního dojmu, nebo nejvýraznější vlastnosti.Zakrývá nám potom vnímání jiných pozitivních vlastností.

• Vliv předsudků a tradic – některé etnické skupiny – tradované zkreslené vnímání

• Centrální tendence – tendence k průměru – vyplívá z malé praxe – jestliže nedokážeme přesně určit hodnocením např. známku, pak máme tendenci přiblížit se k průměru – k šedému průměru.

• Jev, figury a pozadí – identifikace předmětu jen kvůli pozadí. Např. obrázek kde je jen černá a bílá plocha.Identifikace lze provést jedině s pozadím. Větší zaměření na negativní projevy žáků např. nevhodným prostředím může mít za následek nesprávné hodnocení žáků. Opak (identifikaci lze provést jedině s předmětem a pozadím) je pro naši diagnózu analogicky stejný.
Sociální pozadí je tvořeno ostatními žáky, jeho rodinou apod. což ovlivňuje naše chování. Např. dcera nebo syn kolegy je můj žák. Z praxe je pak posuzováno dítě přísněji (vždyť přece ta Marie ví co se od žáků požaduje a on to sám to nedělá) citlivěji pak učitel vnímá žáka a hodnocení je neobjektivní.

Efekt kontrastu – např. průměrný žák, který může připadat jako podprůměrný, žák který je hvězda mezi slabými.

Efekt splynutí – žák splyne s pozorovanými. Považujeme za stejného jako ostatní žáky, ale není to tak -> neobjektivita.

• Přenos – přenášení našich zkušeností a vztahů s jinými lidmi na žáka. Např. soused se kterým nevycházíme – v naší skupině se objeví žák který má podobné rysy – musíme si uvědomit, že toto nelze přenést – pokud dojde k přenosu -> špatné hodnocení.
• Projekce – promítání – promítáme své vlastnosti a motivy do žáka.
Např. znám člověka který říká : všichni lidé jsou závistiví – on sám je velice závistivý.

• Vliv atraktivnost a neatraktivnosti – opomíjení různých prvků v závislosti na atraktivitě a neatraktivnosti žáka -> špatné hodnocení.
Z výzkumu: porovnání atraktivních a neatraktivních osob – např. vyšší krevní tlak neatraktivních.
Neatraktivní -> méně inteligentní, horší spolupráce dokonce lidé s horším morálním charakterem. Jako profesionálové musíme vědět, že tyto milné vlivy na nás nesmějí zapůsobit.

• Vliv analogizace1 a sterotipyzace2 – vytváříme si percepční a hodnotící schémata a podle nich hodnotíme. Lidé jsou specifičtí – nenalezneme dva úplně stejné jedince.