STAVBA A ŽIVOTNÍ PROJEVY ROSTLINNÉ A ŽIVOČIŠNÉ BUŇKY
Velikost eukaryotické buňky se pohybuje od několika m až do jednoho metru (neurony). Všechny eukaryotické buňky obsahují cytoskeletální systém. Je tvořen vlákénky – mikrofilamenty a trubičkami – mikrotubuly. V buňce tvoří svazky, které se mohou zkracovat a natahovat a umožňovat tak pohyb cytoplazmy uvnitř buňky. Podílejí se vzniku dělícího vřeténka. Jádro – nukleus – eukaryotické buňky je zřetelně ohraničeno od okolí cytoplazmy. Na povrchu jádra je dvojitá biomembrána – blána jaderná. Vnitřek je vyplněn polotekutou hmotou – karyoplazmou, v níž se nacházejí chromozomy. V jádře se nachází jedno nebo několik jadérek.
Stavba rostlinné buňky:
Eukaryotická buňka rostlinná je ohraničena buněčnou stěnou, která je u rostlin tvořena celulozou a u hub chitinem. Buněčné stěny dřevin obsahují též dřevovinu – lignin. Dále rostlinná buňka obsahuje: mitochondrie – tyčinkovité až vláknité útvary, v buňce jich bývá několik set, jsou opatřeny dvěma biomembránami, uskutečňuje se v nich buněčné dýchání, endoplazmatické retikulum – membránový systém, na některé jeho membrány jsou připojeny ribosomy – hrubé ER – místo syntézy buněčných bílkovin, hladké ER bez ribozómů je místem, kde se syntetizují glykolipidy, Golgiho systém (ne nutně) – soustava měchýřků, ve kterých probíhají biochemické reakce upravující látky, které jsou vyměšovány z buňky, vakuoly – organely oddělené od cytoplazmy biomembránou – tonoplast – vnitřek je naplněn roztokem nejrůznějších látek a enzymů, které se zúčastňují metabolických přeměn, obsah vakuoly se nazývá buněčná šťáva, plastidy – chloroplasty – ohraničeny dvojitou biomembránou, která uzavírá bílkovinou plazmu – stroma, v ní je síť uzavřených tylakoidů, stupňovitě na sebe uložené tylakoidy tvoří grama obsahující zelený chlorofyl, asimilační barvivo, – chromoplasty – obsahují červená a žlutá asimilační barviva – kartenoidy, xantofyly, as. b. jsou nerozpustná ve vodě, leukoplasty – zejména v neosvětlených částech rostlin, hromadí se v nich zásobní látky (škrob, bílkoviny, lipidy). Mladé rostlinné buňky obsahují více malých vakuol, starší buňky často jednu velkou. Uvnitř rostlinných buněk se mohou ukládat některé často nápadné součásti – produkty jejich metabolismu – škrobová zrna, mikrokapénky tuků, krystalické inkluze, silice… Buňka hub obsahuje lyzozomy.
Stavba živičišné buňky:
Od rostlinné buňky se liší hlavně svou biochemickou aktivitou. Další typický znak živočišné buňky je tvarová rozmanitost umožňující nejrůznější tkáňovou specializaci. Tento znak je umožnen tím, že nemají celulózní buněčnou stěnu. Buňky různých živočišných druhů stejného tkáňového typu mají podobný tvar. Živočišné buňky mívají jedno jádro. Vyjímkou jsou např.jaterní b.nebo b. chrupavek – dvě, nálevníci – morfologicky rozlišená (makro- a mikro- nukleus), osteoklasty – až sto, červené krvinky – žádné. U živočišných buněk jsou patrné charakteristické modifikace struktury jejich cytoplazmatické membrány v závislosti na vykonávané funkci. Dále živočišné buňky obsahují některé stejné útvary jako buňky rostlinné (mitochondrie, ER, Golgiho systém), lyzozomy – měchýřky tvořené biomembránou, obsahují trávicí enzymy, centriolu – dva kolmé svazky mikrotubulů v blízkosti jádra, zajišťuje tvorbu dělícího vřeténka, mikroplky – zprohýbaná membrána držící buňku pohromadě, a naopak některé útvary rostlinné buňky neobsahují – plastidy, většinou ani vakuoly – stejná fce jako lyzozomy.
Životní projevy eukaryotické buňky:
Rozeznáváme několik nejnutnějších životních projevů: tok látek, tok energie, tok informací – dráždivost, vnímavost – metabolismus, reprodukce, evoluce, pohyb.
Rozdíly: Rostlinné buňky jsou většinou autotrofní, zatímco většina živočišných heterotrofní. V živočišné buňce probíhá daleko více procesů – větší spotřeba energie. Živočišná buňka může přijímat látky všemi třemi způsoby – difuze, transport pomocí bílkovinných přenašečů, endocytóza. U rostlin se pohybují pouze jednobuněčné řasy pomocí bičíků, živočišné buňky se pohybují častěji. Rostlinné buňky rostou po celý život buď dělivým – aktivním, nebo prodlužovacím – pasivním růstem, zatímco živočišné mají růst omezený, rostou především v mládí, a dělivý.
Moc pěkný článek, jen by neškodilo více rozebrat část o životních projevech buňky…metabolismus, reprodukci.