Tvorba májovců ve vývoji společnosti 19. století – JAN NERUDA: BALADY A ROMANCE

Spolu s Erbenovou kyticí nejvýznamnější naše epická sbírka 19. století. Z 18 básní je jen málo klasických balad s tragickým závěrem. Je to dáno Nerudovým optimismem i mimořádným darem hluboce lidského humoru. I baladické látky jsou jím nadlehčeny. V názvech Neruda pojem balady či romance zaměňuje, někdy s účinkem humorným (Balada rajská, Balada májová jsou tragédiemi jen žertem), naopak názvy Romance italská, Romance helgolandská překvapivě zesilují účin balad. Polovina básní má námět biblický či náboženský, ale motivovaný autorovým zájmem o to, jak v lidovém podání ztrácí dogma mystické rysy a naplňuje se životem.

Balada pašijová – líčí, že největší bolestí Kristovou není nevděk, záští, zrada, ale to, že pod křížem puká hořem srdce jeho matky. – Balada horská vypovídá o zázračné moci upřímné dětské víry. – Balada dětská Neruda zde nastiňuje mateřskou lásku a cit – matka těžce odpočívá po probdělé noci, kdy uspávala a konejšila své dítě. Zatím si je smrtka odvede – zve dítě, ať si jde hrát. Zajímavé, že smrtka je také dítě. Ale dítě nechce – má svou matku rádo; nechce odejít, aby matičce neudělalo starosti. Nakonec však odejde. Těžko říci, zda má tato „balada“ dobrý nebo špatný konec, protože dítě je zbaveno utrpení pozemského života (těžké nemoci) a jde si do nebe „hrát“. Na druhou stranu zase matka bude velmi smutná, protože jí umřelo dítě. – Balada česká je romancí o krátkém, ale božsky krásném českém jaru, které lze chápat i symbolicky. – Romance o Černém jezeře je baladickou reflexí nad tajemně přitažlivou jezerní hlubinou, pod níž jako by spaly dávné české hrdinské činy. – Romance o Karlu IV. – zlidovělá, mistrná charakteristika naší národní povahy obrazně vyjádřená nad číší vína rozhovorem Otce vlasti s panem Buškem z Velhartic. Duše českého lidu je navenek drsná, ale zvláštní, osobitá, jen je třeba poznat ji hlouběji. – Romance o jaře 1848 – vzpomíná na chvíle mladistvého opojení v roce krátké svobody, kdy „čas oponou trhnul a změněn svět“ a kdy se nadšeně bojovalo na demokratické ideály za demokratické ideály národní i všelidského.

Romance italská – předvádí baladický, krutý výjev z bojů za sjednocení Itálie, kdy i Kristus stál pod červeným praporem svobody. – Romance helgolandská – Bouře žene loď ke břehu. John rozsvítí klamnou lampu a loď ztroskotá. Šel ji vykrást. Jak začal sekat, uslyšel hlas. Nabízel mu polovinu majetku v lodi za záchranu. John odjede a počká do rána, protože když všichni zemřou, nebude mít jenom polovinu lodi a jejího bohatství, ale celé. Jak se do lodi ráno pustí uvidí mrtvého zetě – dcera si ho chtěla vzít a on jí chtěl udělat větší věno. Myšlenka této romance je jednoznačná – pomáhejme ostatním lidem – vrátí se nám to. Pokud by se všichni lidé chovali tak, jak John v této baladě, moc by tu toho po nás nezbylo. Neruda je známý skeptik, a proto se nás snaží před touto možností varovat. V Baladě zimní důvtipně gradovaný pohádkový výjev s třemi vyselci a čarodějem, posedlým svou kouzelnou mocí, vrcholí výrazem lidové víry v potrestání zla.

Balada stará – stará – je vybroušená tragická miniatura na erbenovský námět svobodné matky. Jejím základem je dialog matky a dcery sebevražedkyně, která s nemanželským děckem volá na boží soud svůdce – mlynáře. Balada tříkrálová – je romancí ironicky zpochybňující pravděpodobnost betlémské scény tří králů u malého Ježíška, syna tesařky, z kterého jednou vyroste monarchům nepříjemný apoštol svobody: „To se ví: přišli se slávou – jak odešli, se neví.“

– Romance štědrovečerní – líbezně hravé, žertovné zveršování myšlenky lidových betlémů, které jsou výrazem účinlivé lásky prostých lidí k chudému děťátku. Jeho rámcem je Petrův sen. Balada májová zachycuje dívčí kouzlení s prosbou k sv. Petronile o chlapce – přinejhorším třeba zrzavého. – Balada rajská je rozmarnou romancí o tom, že není věrných žen. Romancemi jsou i poslední tři „balady“ věnované K. H. Borovskému, slávě české polky

Balada o svatbě v Kanaán – Popis biblického příběhu o svatbě v Kanaán, které se zúčastnil Ježíš a proměnil vodu ve víno. Další „balada“, u které není nic tragického. Naopak, svatba v Káni Galilejské je velmi radostnou událostí pro všechny lidi. Ježíš zde poprvé činí zázrak.