Vlastnosti genetického kódu:

1. tripletový (každá AMK je kódována tripletem nukleotidů, liší se druhem nukleotidu ve 3. pozici))
2. sestaven z 43 =64 kodónů
3. degenerovaný – jednotlivé AMK mohou být kódovány různými kodóny, ale nepřekrývají se neexistuje kód nedegenerovaný
4. pouze 64 kodónů má smysl, tzn. kóduje AMK
– existují 3 nesmyslné – stop kodóny(terminační)UAA, UAG, UGA
– existují i kodóny bifunkční (kóduje AMK a zároveň je start kodónem(iniciační),
– eukaryota mejí iniciační kodón AUG, který kóduje methionin.
– tento kodón je při proteosyntéze naformylován, aby se zamezilo vzniku výsledné bílkoviny pouze z methioninů (nemá N – konec, proto musí být na začátku. Je enzymaticky vyštípnut)
– prokaryota mají iniciační kodón GUG.
5. univerzální (stejný pro všechny živé organismy;výjimka mitochondrie a plastidy mají vlastní DNA)

Poznámka navíc, UGA je též bifunkční (terminační kodón zároveń kˇodující AMK selenocystein, je to 21. AMK)