Dýchací řetězec

– terminální fáze aerobního katabolismu
– neustále přijímá protony a elektrony (vodíkové atomy) a redukuje jimi O2 přiváděný do tkání transportéry
– přenos elektronů na kyslík probíhá postupně přes několik redoxních systémů, uspořádaných podle rostoucího redox. potenciálu (od -0,32 V do + 0,82 V)
– protony přenášeny do mezimembránového prostoru – hromaděním vzniká protonový gradient – tvoří elektrochemický článek = zdroj energie k syntéze ATP z ADP (katalyzuje enzym ATPasa – součást vnitřní mitochondriální membrány)uly ATP se spotřebují dva protony H+ – při oxidaci NADH v dýchacím řetězci vznikají 3 ATP, při oxidaci FADH2 vznikají 2 ATP.
– glykolýzou vzniká z jedné triosy 1 ATP a 1 NADH + H+ (3 ATP v respiračním řetězci)
– oxidační dekarboxylací z jedné molekuly pyruvátu vzniká 1 NADH + H+ (3 ATP)
– úplnou oxidací acetyl-CoA v Krebsově cyklu vzniká 12 ATP
– celkem tedy, z jedné molekuly glukosy (dvě triosy) vzniká při respiraci 38 molekul ATP

Faktory ovlivňující dýchání
a) vnitřní:
• množství dýchacího substrátu
• množství vody v pletivech (snižování vody = zpočátku zrychlení dýchání, pak pokles)
• růst rostliny – rostoucí orgány intenzivně dýchají×vegetační klid – malá intenzita

b) vnější:
• teplota = rozhodující – intenzita roste se stoupající teplotou (až do teplot. maxima, optimum = 30-40°C), za nižších teplot se snižuje (skladování ovoce)
• obsah O2 a CO2 – intenzita se zvyšuje zvyšováním množství O2 a snižováním koncentrace CO2
• světlo – ve tmě – temnostní dýchání v mitochondriích
na světle – fotorespirace v asimilačním pletivu (prodýchá část fotosyntézou vytvořených sacharidů)