Studentske.cz

ONTOGENEZE ROSTLIN

Ontogeneze rostlin neboli individuální vývoj je sled událostí od vzniku organismu až po jeho zánik Růst je nevratné zvětšování objemu a hmotnosti, související s dělením buněk, jejich zvětšováním a diferenciací. Běžně se rozeznávají tři...

ZÁKLADNÍ FYZIOLOGICKÉ DĚJE V ROSTLINĚ

Fotosyntéza:Fotosyntéza je základním procesem vzniku organických látek rostlinného těla. Fotosyntéza se jí říka proto, že k přeměně jednoduchých minerálních látek (voda, CO2) na složitější organické látky – syntéze – využívají zelené rostliny energie fotonů...

LÁTKOVÉ SLOŽENÍ ROSTLINNÉHO TĚLA

LÁTKOVÉ SLOŽENÍTěla rostlin se skládájí z vody a sušiny. Obsah vody je u různých rostlin různý a závisí na protředí, ve kterém rostlina žije. Také různé orgány téže rostliny mají různý obsah vody. Obsah...

VODNÍ REŽIM ROSTLIN, OSMOTICKÉ JEVY

VODNÍ REŽIM:Voda je pro život rostliny nepostradatelná. Je nejrozšířenější sloučeninou těla, průměrně 60 – 80 %, některé řasy až 98 %, suchá semena 5 – 14 %. Voda má schopnost akumulace tepla, pomáhá udržet...

LÁTKOVÉ SLOŽENÍ BUŇKY

Některé sloučeniny obsažené v živých organismech najdeme i v anorganické přírodě a jiné sloučeniny jsou zcela charakteristické pro živé soustavy, některé z nich dokáže člověk syntetizovat a jiné ne. Ty, které jsou pro organismus...

PLETIVA A ORGÁNY ROSTLIN

Soubory buňek, které vykonávají stejné funkce a které mají přibližně stejný tvar a stejnou velikost, nazýváme pletiva. Podle tloušťky buněčné stěny a podle přítomnosti či nepřítomnmosti mezibuněčných prostorů a podle tvaru rozlišjeme čtyři druhy...

DĚLENÍ BUŇEK, GAMETOGENEZE

Mitóza: Mitóza je nejčastější způsob dělení buněk. Po stránce morfologické je charakterizována zejména změnami na jádře. Z funkčního hlediska zajišťuje mitóza přesnou distribuci genetického základu do obou nových buněk. Rozdělení jadra označujeme jako karyokinezi,...

OBECNÉ VLASTNOSTI ORGANISMŮ

V živých organismech se vyskytuje obrovské množství různých chemických anorganických i organických sloučenin. Zásadní význam pro podstatu životních dějů mohou však mít pouze ty, které jsou společné všech živým soustavám. Jsou to nukleové kyseliny...

ŽIVOTNÍ FUNKCE NA ÚROVNI BUŇKY

Tok látek: Buňka je z fyzikálního hlediska otevřený systém – dochází k výměně látek i energie s prostředím. Látky, které do buňky vstupují, jsou nutné pro krytí energetické potřeby, ke stavbě buněčných struktur, pro...

STAVBA PROKARYOTICKÉ BUŇKY

Prokaryotické organismy jsou jen jednobuněčné. Nikdy netvoří funkčně a tvarově diferenciované tkáně. Velikost prokaryotické buňky se udává v – m (1 – 2 m). Celý obsah buňky se nazývá protoplast. Prvkovým a molekulárním složením...