Vše co student potřebuje vědět
podříše: MnohobuněčnýTriblastikakmen: Měkkýšipodkmen: Paplžipodkmen: Schránkovcitřída: Přílipkovci (Kelinatky)třída: Plžipodtřída: Předožábřípodtřída: Zadožábřípodtřída: Plicnatítřída: Mlžitřída: Hlavonožci– známo asi 112 000 druhů měkkýšů, po členovcích 2. druhově nejbohatším kmenem živočichů– obývají moře, sladké vody i souš; měkké nečlánkované...
hlava – přední část těla, smyslovým centrem, u mlžů druhotně chybínohaorgán pohybu; mohutné svalstvo břišní stěny;v noze na břišní str. těla soustředěný kožněsvalový vakútrobní vakobsahuje vnitřní orgány; hřbetní strana vybíhá v postranní kožní záhyby...
– 1. článek má hmatovou fci– 2. článkem začíná ústním otvorem trávicí soustava a končí posledním článkem– každý článek nese 8 štětinek – pohyb– živý se organickými zbytky v půdě – půdu polyká v...
– zástupci mají krátké zploštělé tělo se zřetelnými kroužky = homonomní segmentace, ale každý článek má na svém povrchu 3-14 dalších zářezů : s vnitřním článkováním nemají nic společného– na obou koncích těla je...
– mořští živočichové– mají vyvinuté parapodia (panožky )– podél celého těla mají na článcích bradavky se štětinkami, s přívěsky a žábrami– na 1. Článku mají tykadla + smyslové orgány :jednoduché oči– mají vychlípitelný jícen...
– mají v předních článcích opasek – v době rozmnožování se zduří kožní žlázy, opasek se zvýrazní : produkuje sliz – pomáhá při přenosu spermií, při páření a produkuje obal pro vajíčka = kokon–...
– jejich tělo bývá válcovité a mírně zploštělé, na obou koncích zúžené, složené ze stejnocenných článků = homonomní segmentace– na povrchu těla jsou umístěny štětinky (pomocné orgány pohybu), někteří (parazité) mají na koncích těla...
– liší se od ostatních organismů složením rRNA a lipidů – jejich buněčná stěna je tvořena pseudomureuinem – liší se stavbou plasmatické membrány = fosfolipidy jsou k mastné kyselině vázány éterovou vazbou (=ne esterovou)...
– obsahují barviva jako: chlorofyl a, karoteny, fykobiliny – heteocysty : buňky obalené tlustou buněčnou stěnou : dochází v nich k fixaci vzdušného N (využití třeba v rýžových polích…) – akinety: vznikají splynutím několika...
nejvíce jich je v půdě, odtud se dostávají do ovzduší – za vlhka jich je méně (= jsou těžší a padají k zemi) než za sucha v zimě je jich více v místnostech, v...
