17. SOCIÁLNÍ NEROVNOSTI, ZÁKLADY EKONOMICKÉHO CHOVÁNÍ

SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE (společenská nerovnost)
-konstatování, že se společnost rozvrstvuje a rozděluje

-sociální vrstvy vznikají v důsledku diferenciace společnosti

-důvody jsou v dělbě práce, ve věku, zkušenosti atd.

-rozvrstvení společnosti si podřizuje všechna ostatní skupinová členění

-proniká téměř do všech společenských vztahů a utváří podstatné vlastnosti lidí

-společenské vrstvy:
1. uzavřené společenské skupiny
a) kasty – jejich historickým vzorem je indická společnost; odlišení ve všech stránkách společenského života, vyjádřeno i vnějšími znaky, např. oblečením; příslušnost ke kastě byla dědičná, lidé nemohli své postavení měnit
b) stavy – jejich historickou předlohou je středověká společnost; jsou to takové vrstvy obyvatelstva, jejichž rozdílnost je založena na rodu, postavení, právních či jiných výsadách; stav byla skupina lidí, která měla stejný status; ten by tvořen uznávaným souborem privilegií a výsad rozdělovat

2. otevřené společenské skupiny – třídy – vznikly s nástupem kapitalismu; jsou to vrstvy, jejichž rozdíly nejsou založeny na institučně zajištěných výsadách, ale na vnějším postavení jejich příslušníků; mezi třídami je možné prolínání a vzájemný přechod proto otevřené

-marxistická stratifikace – spočívá v rozdělení společnosti na dvě společenské třídy, pro něž je charakteristickým znakem vztah k výrobním prostředkům

-znaky určující třídu:
• prestiž povolání – každé povolání má svou specifickou prestiž (prodavačka x právnička)

• spotřební třídění (tj. ekonomické hledisko se nemusí krýt s hlediskem prestižním, např. učitelské povolání); pro určení sociální stratifikace je důležité, zda určitá třída uznává určitého člověka za svou součást; lidé mohou změnit svou příjmovou třídu, ale svou sociální třídu mohou změnit jen když jsou uznáni těmi z vyšších tříd (mohu vydělávat málo a být na tom ekonomicky špatně, ale mé sociální postavením může být vyšší než dobře vydělávající prodavačky v drahém butiku)

• třída moci – patří sem osoby z různých sociálních tříd, které mají přibližně stejnou moc;
-definice tříd.
1) subjektivní teorie – založena na prvcích individuálního a společenského vědomí
a) třída je jistým útvarem, stavem založeným na společenském hodnocení; třídní příslušnost jedince je určena oceněním a zařazením ostatními lidmi
b) třída je skupina lidí majících stejné „vědomí druhu“, pociťujících podobné společenské postavení, mající podobný postoj k jiným skupinám; třídní příslušnost je určena tím, co si o sobě myslí jednotlivci nebo skupiny lidí
c) třída je forma politické moci – třídní příslušnost je dána zařazením jednotlivce mezi „vládnoucí“ nebo „ovládané“

2) objektivní teorie – chápe třídu jako formu ekonomické kategorie; třídní příslušnost je určena postavením jedince v ekonomickém systému; zdůrazňuje velikost příjmů, bohatství, zaměstnán, koupěschopnost apod.

SOCIÁLNÍ STATUS
-souhrnné vyjádření pozice člověka v určité společnosti, resp. skupině spojené s určitou mírou ocenění ze strany druhých

-na každý status se váže jistý soubor práv a povinností

-status umožňuje určit sociální destrukci mezi dvěma osobami a stanovit jejich místo v sociální hierarchii uvnitř určité skupiny

-vyjadřuje míru prestiže, velikost majetku, podíl na moci, popř. další charakteristiku osoby

-sociální role – dynamická složka statusu podle R.Linotna

-způsob našeho jednání , který je ostatními členy skupiny očekáván; splnění chování sociální role
A) krátkodobé – návštěvník
B) trvalé – otec
a) skupinové – kapitán družstva
b) individuální – syn
I. průnik rolí – syn a poustevník
II. vyloučení rolí – ředitel a dealer
III. nucené role – dané například pohlavím
IV. volba rolí – zaměstnání
V. role ve spojitosti – učitel a žák

-druhy statusů:
I) připsaný – získaný bez vlastní zásluhy v důsledku sociálních okolností; kvality, které daného člověka sociálně zvýhodňují; (zděděný majetek)
II) vrozený – biologicky přidělený (rasa, pohlaví, věk)
III) získaný vlastním úsilím – meritokracie – ideologie tvrdicí, že význam statusu připsaného klesá ve prospěch pozice získané vlastním výkonem

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
SOCIÁLNÍ ÚTVARY
Základní sociální útvary:
16. SOCIÁLNÍ VZTAHY, LOKÁLNÍ VERSUS GLOBÁLNÍ PROBLÉMY
18. Zásady a cíle organizace (uspořádání) vztahů v institucích
5. Sociální struktura společnosti
Články na hledaný výraz „Sociální útvary“ naleznete na bezuceni.cz