Klasicismus

18. stol. Vznikl ve Francii. Zpočátku celým rozvržením připomíná
baroko, ale křivky typické pro baroko ustupují přímkám. Klasicizmus navazuje na tzv. klasické umění antického Řecka a Říma .
Charakteristické znaky jsou vavřínové festony (věnce), vázy nebo štukové nadokenní vějíře – poloslunce. Okna se poprvé v historii zdvojují, oblíbené jsou železné okenice. Velmi oblíbené jsou medailony s reliefním profilem římských císařů
V době klasicismu, tedy ve 2. Polovině 18. Stol. Vznikají také první pavlačové domy, rozvíjí se nebývale výstavba lázní /např. Karlovy Vary/, městských lázní, plováren a divadel.
Oblečení je formováno Rousseauvými myšlenkami – návratem k přírodě, anglickou oblibou v lovu a jízdy na koni i Francouzskou revolucí – tedy civilnost oblečení. Muži nosí přes krátkou vestu něco jako frak, vepředu jen do pasu, vzadu byly dlouhé šosy., pod bradou bílá vázanka, dlouhé někdy kožené kalhoty do vysokých bot. K tomu se nosil veliký cylindr.Přestává se nosit paruka. Vše doplňuje kabát dlouhý téměř na zem. Ženy nosí mnohem jednodušší šaty nežli v rokoku – jde o inspiraci Řeckem – tedy tunikové šaty obvykle bílé barvy, módním účesem je jednoduchý uzel, někdy i romanticky uvolněný.
Důležitou součástí klasicismu je sloh nebo styl Ludvíka XVI. /luiséz/, který vznikl ve Francii za jeho panování.
Nejznámější památky u nás – kruhový chrámek ve Veltrusích, Stavovské divadlo v Praze, klasicistní přestavba Pražského hradu, Masarykovo nádraží, Klárův ústav slepců , nájemní dům Platýz na Národní třídě.

Empír
Empír, jinak také zvaný císařský sloh, má původ ve francouzském slově empire – impérium , císařství, a to proto, že se jím stavělo hlavně v době, kdy se Napoleon Bonaparte prohlásil císařem /1804/.
Trval do poloviny 19. stol. Tento sloh má zálibu ve strohosti a jednoduchosti, vychází ze studia antiky, hlavně z dorského slohu.
Novým materiálem se stává litina. Charakteristický je na mnoha stavbách trojúhelníkový štít s tympanonem.
Nábytek využívá často egyptských prvků, oblíbené je černé lakování, nohy mají tvar zvířecích pazourů, často jsou zlacené. Velmi oblíbené byly nástěnné i sloupkové hodiny, častým zdobným prvkem byl zlacený orel.
Měšťanskému empiru se říká biedermaier, zjednodušují se tvary, někdy jsou masivnější.V té době se dělal také krásný porcelán.
Oblečení z této doby známe např. z ilustrací Babičky od Boženy Němcové. Muži nosili modré nebo hnědé fraky, květovanou vestu,
vázanku a dlouhé kalhoty. Ženy nosily šaty stažené v pase, límec byl široký až přes ramena, pod sukní bylo množství spodniček. V potazích látek i tapet jsou nejčastější střídající se svislé pruhy.
Známé stavby z této doby jsou např. zámek Kačina, zámek Kynžvart, různé čínské a egyptké pavilonky, pražský dům U hybernů.