1) kmen: HLÍSTI (Nemathelminthes)

– velká skupina živoč., která je představována několika typy s různými variantami staveb. plánu těla
– níže uvedené třídy můžeme považovat i za samostatné kmeny
– některé druhy žijí volně ve vodě i půdě, jiné cizopasí u rostlin i u živočichů
– většina má oblé červovité tělo; nečlánkované, protáhlé válcovité, k oběma koncům se zužující
– jsou bilaterálně souměrní; dorůstají délky od 1 mm až 7m
– na rozdíl od ploštěnců a pásnic vzniká v průběhu vývinu u hlístů mezi ektodermem a entodermem nepravá druhotná tělní dutina, pseudocoel, vyplněná tekutinou
– mezenchymat. vazivo je redukované a vyplňuje částečně tento prostor jen u zástupců někt. skupin
– v pseudocoelu leží volně vnitřní orgány
– kožně svalový vak je tvořený jednovrstevnou pokožkou, na kterou se upíná hladká svalovina, a je napínán tekutinou pseudocoelu
– pohyb umožňuje vzájemné působení stahů svalstva a tlak tekutiny
– povrch těla je kryt silnou kutikulou, kterou vylučuje jejich jednovrstevná pokožka, mívá u některých druhů podobu pancířů (kutikula)
– NS: centrem NS je párové mozkové ganglium; z něho vybíhá u některých skupin (např. hlístic) prstenec kolem trávicí trubice a do těla nervové pruhy uložené ve vnitřních podélných lištách tvořených epitelem pokožky
– TS: trávicí trubice je přímá, zakončená řitním otvorem
– VS: vyluč. a osmoregulačními orgány jsou protonefrídie, nebo také zvláštní vylučovací žlázy
– CS: není vyvinuta
– DS: dýchají celým povrchem těla, endoparazitické druhy žijí anaerobně
– RS: většinou gonochoristé, u mnohých druhů lze rozlišit samce od samic, rozmnožují se pohlavně, vývin je u většiny zástupců nepřímí, přes larvu (hlístice)