1. SPOLEČENSKÉ VĚDY

-Filosofie, Sociologie, Ekonomie, Politologie, Psychologie
-skupina poměrně mladých věd (vyjma filosofie), jež se zabývají člověkem a jeho vztahem k okolí (krajní disciplíny těchto věd se téměř volně prolínají – např. politická sociologie, sociální psychologie)

FILOSOFIE
-jediná univerzální věda, která zahrnuje celé skutečno hledajíce smysl a příčinu všeho co doopravdy je (ontós on, substance, systém, struktura, brahma, tao -různé názvy pro předmět filosofie v různou dobu a na různých místech)

-původním zdrojem filosofie je každodenní předvědecká skutečnost, jež je problematizována filosofickými otázkami (Leibnitz – Proč je spíše něco nežli nic?)

-zrod filosofie v dnešním smyslu slova je úzce se spjat starým Řeckem ( přírodní, předsokratovská, hylozoistická filosofie 6.- 4. stol. př.n.l.), stejně staré filosofické systémy nalézáme v Číně (období Sta škol 6.-2. stol. př.n.l.) a ještě starší nalézáme v Indii (védské období 1500-500 let př.n.l.)

-filosofie v Evropě nahrazuje mýtus kritickým myšlením, ale ve východních filosofiích se mýty stávají její součástí

-jedno ze základních dělení filosofie rozlišuje
1. filosofii exaktní -osvícenství, racionalismus, pozitivismus, scientismus
2. filosofii pragmatickou -stoicismus, epikureismus, pragmatismus
3. filosofii náboženskou -buddhismus, hinduismus, novoplatonismus, taoismus

-dále dělíme filosofii:
I. teoretickou (ontologie, gnoseologie, filosofická antropologie, popř. filosofie přírody a filosofická teologie)
II. praktickou (etika, poetika, popř. mezní disciplíny – filosofie práva, dějin, náboženství, jazyka)

SOCIOLOGIE
-věda vyčleňující se z filosofie a politologie, každá její disciplína je motivována danou filosofickou doktrínou

-sociologie se nedá jednoznačně vymezit určením jejího předmětu, nebo metody, ale lze říci, že je to věda snažící se vysvětlit dění ve společnosti formami sociální struktury s pomocí věd jí blízkých

První období sociologie – datovaného do počátku 19. století se nazývá protosociologie a vzniká na základě otázek sociální nerovnosti, spravedlnosti, autority vlády, … za přispění některých sociálních reformátorů a rozvoje statistiky

-první vývojové (teoretické) období sociologie se datuje od 40. let 19. století do 20. let 20. století

– bylo to období, kdy se sociologie rozvíjela v podobě velkých teorií snažících se najít klíčový princip pro výklad společenské reality

-u počátku sociologie stojí osobnost Augusta Comtea (dle jeho díla Kurs pozitivní filosofie se rozpad tradiční společnosti stal popudem ke vzniku nové vědy o společnosti)

-další osobnost stojící u zrodu sociologie je Herbert Spencer (vědec vzdělaný v mnoha oborech pojímající svět jako vyvíjející se organismus)

-jiná významná osobnost stojící u zrodu sociologie je Karl Marx, jenž se věnoval studiu společensko-ekonomických skupin

Druhé vývojové (výzkumné) období sociologie – se datuje do meziválečné doby, veliký rozmach zaznamenala v USA (především v empirické rovině orientované na sociálně-patologické jevy – prostituce, kriminalita, alkoholismus, …), též se přesouvá ze sféry makrosociologické do sociologických mikrostruktur (sociální instituce a organizace) a obecně se stává vědou praktickou

-do tohoto období řadíme osobnosti jako R.Gallup, H.Laswell (propaganda a veřejné mínění), W.I.Thomas (sociální patologie), R.Kinsey (sexuální chování)

Třetí vývojové období sociologie – se datuje od konce 2. světové války až do doby současné, kdy se sociologie vrací ke svému pluralistickému pojetí -hledá nové teorie podávající ucelenější obraz o společnosti, aniž by se vzdávala již ověřených teorií a postupů

-již v období předešlém vznikají směry silně teoreticky orientované (strukturní funkcionalismus, fenomenologická sociologie, teorie sociální směny, sociometrie)

-sociologii lze rozdělit podle dvou základních metod:
1. metoda teoretická
-snaží se sociální jevy rozpoznat, popsat a vysvětlit

2. metoda empirická (praktická)
-snaží se sociální jevy popsat pomocí její vlastní metodologie
-dále lze sociologii dělit dle obsahu na více než 80 disciplín (sociální rozvrstvení (stratifikace), rasových a etnických skupin, makrosociologie (teorie sociální směny, sociálních hnutí, světových systémů), pohlaví (gender, feminismus), ekonomická)

EKONOMIE
-věda zabývající se nejobecnějšími souvislostmi v ekonomickém životě společnosti a reálným hospodářským životem společnosti (věda o ekonomice – všechny činnosti týkající se výroby a směny hmotných statků)

-za prvopočátek ekonomie můžeme pokládat období průmyslové revoluce a rok 1776, kdy bylo publikováno dílo Bohatství národů od Adama Smitha (anglická klasická škola -D.Ricardo, J.S.Mill, A.Smith -neviditelná ruka trhu, francouzská fyziokratická škola -F.Quensay [obě tyto školy byly zaměřeny makroekonomicky])

-v druhé polovině 19. století se vyčleňují dvě nové školy =>
I. neoklasická (mikroekonomická)
-rakouská -subjektivně psychologická,
-cambridgeská -dílčí rovnováha,
-lausanneská -národohospářská rovnováha

II. marxistická (ekonomické a výrobní vztahy, rozvoj výrobních sil), Marxovo stěžejní dílo Kapitál
-v období před 2. světovou válkou se ekonomie prostřednictvím J.M.Keynese vrací do makroekonomické sféry (teorie efektivní poptávky)

-po 2. světové válce se prosazuje neoklasická ekonomie (ostatní směry jsou neúčinné na tehdejší stagflaci), nejvíce se prosazuje monetarismus (M.Freidman), který klade důraz na automatičnost procesů v ekonomice, jeho opakem je institucionalismus (Veblen, Commons) kladoucí důraz na roli institucí v ekonomice a požadující integraci ekonomie a jiných společenských věd

-současné trendy v ekonomii upřednostňují neoinstitucionalismus a snaží se sjednotit neoklasickou mikroekonomii s využitím usměrňující role nadřízených institucí

-ekonomka může být chápána ve třech významech:
1) ekonomika jako hospodářství -činnosti ekonomických subjektů (podnikové, národní, světové hospodářství)

2) ekonomika jako hospodaření -činnosti související s chodem ekonomiky (plánování, výroba, zásobování)

3) ekonomika jako hospodárnost -účelnost využití vstupních zdrojů v porovnání s výnosy (využití pracovních sil, materiálu, energie)
-základní dělení ekonomie je na makroekonomii (studuje národní hospodářství jako celek) a mikroekonomii (studuje tržní chování ekonomických subjektů [domácnost, firma, stát])

-třemi základními sektory, které jsou předmětem zájmu jak mikroekonomie tak makroekonomie jsou :
a) primér -prvovýroba (těžba, rybolov, zemědělství)
b) sekundér -výroba hmotných statků (zpracovatelský průmysl, stavebnictví)
c) terciér -služby (školství, doprava, zdravotnictví)

-ekonomii můžeme dále dělit podle způsobu řízení ekonomiky
o)zvyková -řídí se podle tradice, důsledkem je nízký stupeň rozvoje a převládající zemědělství

o)příkazová -podléhá centrálnímu řízení, převládá státní vlastnictví doplněno vlastnictvím kolektivním, charakteristickým důsledkem je nižší životní úroveň, nekvalitní práce, neefektivní výroba

o) tržní -trh je řízen pouze chováním jednotlivých ekonomických subjektů, dominuje soukromé vlastnictví

o) smíšená (sociálně tržní)-tržní systém s dílčími prvky systému příkazového -stát se podílí na řízení ekonomky, ale nehraje hlavní roli (freiburská neoliberální škola -L.Erhart)

POLITOLOGIE
-společenská věda o politice, vyčleňující se z filosofie

-předmětem politologie je fungování státu a jeho institucí, politických systémů, činnost politických stran, organizací a zájmových skupin, analýza politických ideologií, tvorba sociální politiky a vztahy mezi státy

-počátky politologie datujeme do období politického rozkvětu Athén (Protágoras a Gorgias – subjektivisté), Platón ve svém díle Ústava popisuje ideální stát (sofokratický) téměř komunistického typu a upozorňuje na souvislost lidské psychiky s politickou strukturou, Aristoteles zastává opačný směr a ve spise Politika pojetí státu se zabývá v podstatě ústavností a dělbou moci

-další kapitolou politologie je středověké období (Augustinus Aurelius, sv. Augustin, sv. Tomáš Akvinský), které ideální stát spojuje s božskou mocí

-následující období se vyvíjí v opačném směru a stát pojímá světsky (Machiavelli -vladař, Jean Bodin -šest knih o státu =>státní suverenita, Thomas Hobbes, John Locke -zmiňuje se o lidských právech, Charles Montesquieu -dělí moc, J.J.Rousseau a F.Hegel -stát je absolutně nadřazen občanovi)

-politologie v dnešním slova smyslu vzniká ve Francii a USA. V polovině 19. století (USA. – chikágská škola (H.Laswell) -pozitivní politologie, Francie -normativní politologie (K.Popper, J.A.Schumpeter), toto období bylo zaměřeno především na teorii státu)

-další etapou politologie v období po přelomu století, byla politologie zabývající se politickou participací -podíl na moci, dělba moci, politické strany, politická stratifikace

-poslední, současná etapa politologie se zabývá praktickým řešením politických problémů a politologové se prosazují do vládních funkcí (H.Kissinger, Z.Brzezinski), zároveň se v politologii vyčleňují tři základní školy
1. normativní (konzervativní) – R.Regan, M.Tchatcherová
2. empiricko-analytická -K.Popper
3. kriticko-dialektická -E.Fromm

-hlavními disciplínami politologie jsou : politické teorie, politické instituce, politické systémy, politická sociologie, politická ekonomie, mezinárodní vztahy

PSYCHOLOGIE
-věda zabývající se lidskou psychikou, to jest duševním životem člověka a jeho vnějšími projevy (do 19. století byla nedílnou součástí filosofie)

-již podle Platóna je tělo dočasné vězení pro lidskou duši a duše je síla dávající život tělu

-René Descartes zavádí zkoumání vědomých myšlenkových pochodů, John Locke (sensualista) zavádí pojem introspekce a snaží se určit základní elementy vědomí

-v 19. století za přispění pozitivismu je psychologie uznána samostatnou vědou, u jejího zrodu stojí Wilhelm Wundt (první psychofyzkální laboratoř)

-behavioristé (J.B.Watson) navazují na ruskou reflektologickou školu (I.P.Pavlov), neuznávají dědičnost, chování považovali za sled naučených reakcí a prožíváním se nezabývali

-vývoj psychologie došel do slepé uličky v podobě elementové psychologie, která byla překonána psychologií celostní (pojímá psychologii jako celek ovlivněný organickou stránkou jedince), na kterou později volně navazuje psychologie kognitivní (poznávací), kognitivní psychologie rozlišuje tři vzájemně provázané složky:
I) psychické procesy -poznávací, emocionální, volní
II) psychické stavy -aktuální psychická činnost
III) psychické vlastnosti -kvality ovlivňující jednání

-psychoanalýza jako první začíná zkoumat jak vědomé tak nevědomé psychologické procesy, S.Freud odhalil souvislost mezi minulou do podvědomí vytěsněnou zkušeností a klinickými příznaky, na Freuda navazují proudy především hlubinné psychologie

-Freudův žák Carl Gustav Jung odmítá freudovskou preferenci sexuálního pudu a dle jeho analytické psychologie obsahuje podvědomí archetypy (koncentrovaná kolektivní zkušenost)

-A.Adler se ve své individuální psychologii zabývá vztahem jedince a společnosti

-současná neopsychoanalýza (E.Fromm) pojímá osobnost jako aktivního původce svých psychologických konfliktů

-od poloviny 50. let se v USA rozvíjí humanistická psychologie (A.H.Maslow, C.R.Rogers), která se obrací proti klasickým směrům řešícím problémy mechanisticky a snaží se problémy řešit individuálně

-další současný směr je logoterapie (V.E.Frankl, J.Křivohlavý) u které každý má svému konání přisoudit smysl vytyčením a naplněním životního cíle

-poslední novou psychologickou disciplínou je transpersonální psychologie (S.Grof) využívající mimořádné stavy vědomí (meditace, hypnóza, autosugesce)

-psychologické disciplíny
1. základní
a) obecná psychologie -otázka předmětu psychologie
b) psychologie osobnosti -psychologie jednotlivce
c) vývojová psychologie -psychický vývoj jedince
d) sociální psychologie -vztah jedince a společnosti
e) fyziologická psychologie -bio-fyzikální stránka psychických jevů
f) psychopatologie -abnormální jevy duševního života
g) dějiny psychologie -vývoj psychologie od starověku

2. speciální
a) psychometrie -faktické vlastnosti psychických jevů
b) farmakopsychologie -dopad toxických látek na psychiku
c) diferenční psychologie -rozdíly mezi biologickými skupinami
d) psycholingvistika -vztah myšlení a řeči
e) zoopsychologie -psychika živočichů

3. aplikované
a) pedagogická psychologie
b) klinická psychologie
c) psychologie práce
d) poradenská psychologie
e) soudní psychologie

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
FILOSOFIE – JEJÍ VZNIK, VÝZNAM, ZÁKLADNÍ POJMY
21. Vznik filosofie a předmět jejího zájmu
ZÁKLADNÍ FILOSOFICKÉ POJMY
2a Řešení základní filosofické otázky, přehled důležitých filosofických pojmů a kategorií
Předpoklady vzniku řecké antické filozofie
1a Pojetí filosofie, její vznik a vývoj, předmět a obsah, vztah filosofie a jiných oborů lidské činnosti 1
1a Pojetí filosofie, její vznik a vývoj, předmět a obsah, vztah filosofie a jiných oborů lidské činnosti 2
Antická kultura
Milétská škola 1
Milétská škola 2
Elejská škola 1
Elejská škola 2
PÝTHAGORÁS
Články na hledaný výraz „Filosofie jako věda“ naleznete na bezuceni.cz