11. Pojem a vývoj práva, právní řád, systém práva

právo – soubor předpisů, podle kterých se řídí život ve společnosti
– závazně určuje chování člověka, je právně vynutitelné
– je součástí morálky
– stát vydává všeobecně závazná pravidla, jimiž usměrňuje chování obyvatelstva
– souhrn všech právních předpisů je právní řád
– právní řád státu musí dodržovat nejen občané státu, ale též cizinci, kteří se na území daného státu zdržují
– důležitost právního předpisu nebo-li jeho právní síla vyplývá z toho, který státní orgán jej vydal a jak se právní
předpis nazývá – parlamentem odhlasovaný zákon má větší právní sílu než vyhláška vydaná ministerstvem
– descendenční teorie – právní řád je uspořádán stupňovitě a můžeme si ho představit jako pyramidu
– na vrcholu Ústava a ústavní zákony
– navazují zákony a zákonná opatření – tyto předpisy schvaluje Parlament
– podzákonné předpisy, které vydává vláda vládním nařízením, nebo vyhlášky ministrů
– nižší předpisy mohou vydávat ve své působnosti i obce a územní samosprávné celky
– jednotnost právního řádu – všechny právní předpisy spolu souvisí, navazují na sebe, navzájem se doplňují
– každý zákon musí být v souladu s ústavou a žádný prováděcí předpis nesmí
odporovat zákonu, nebo svým obsahem vybočit nad rámec zákona
– pokud jsou v tomto směru pochybnosti, přezkoumává to Ústavní soud ČR, který je
oprávněn zrušit ustanovení odporující právnímu přepisu vyšší právní síly
– dodržování právního řádu – právní stát je charakterizován skutečností, že má právní řád a občané jej dodržují
– právní řád je obsáhlý, neboť obsahuje tisíce předpisů, které se mění
– každý občan by měl znát alespoň nejpotřebnější ustanovení nejdůležitějších
předpisů, které potřebuje ve svém životě, podnikání, pracovních vztazích
– je třeba, aby se občan orientoval v právních předpisech
– vývoj práva – na počátku nepsaná pravidla – zvykové neboli obyčejové právo
– předáváno ústní formou a výchovou, většina ustanovení se týkala trestního práva
– právní předpis vydával rodový stařešina nebo hodnostář dané církve, pokud šlo o církevní stát
– Chammurapiho zákoník – 18.stol. př. n. l.- Oko za oko, zub za zub, rozlišuje jednotlivé sociální vrstvy
– Zákony dvanácti desek – 431 př.n.l.- Orient
– Justiniánův kodex – Římská říše
– Lex Salica – zákoník Franků
– středověk – vznik národních států – každý má svůj vlastní zákoník
– personalita práva – každý stav má svá vlastní práva – církevní, šlechtické, měšťanské
přirozené právo – pochází od přírody (od Boha), odvozeno přirozeně z lidského rozumu
– někdy také jako „právo zjevené“- rozumí se od Boha
– zdůrazňuje obecně platná nadčasová měřítka daná lidskou přirozeností a rozumností člověka
– mělo podobu ideálního práva, nadčasové, nepřihlíží k momentální podobě dané společnosti
– zastánci – Sokrates, Platón, Aristoteles, římské právo, křesťanské pojetí, Sv. Augustin, Tomáš
Akvinský, Hugo Grotius, Thomas Hobbes, John Locke, G.W. Leibniz, J.J. Rousseau, I. Kant
pozitivní právo – nedokonalé právo lidské – vždy někým stanoveno (panovník, parlament)
– zastánci – G.B. Vico, G.W. Hegel, H. Spencer (positivismus), Emil Durkheim
– řada revolucí se odehrála pod hesly práva přirozeného – snaha nahradit nedokonalé právo pozitivní
– právo pozitivní se má přibližovat dokonalému přirozenému právu
– podle některých byla teorie přirozeného práva ve 20.stol. překonána
právo objektivní – tvořeno právními předpisy – zákony, vyhlášky, ukládá účastníkům povinnosti
– společenské vztahy upravené objektivním právem jsou právní vztahy
právo subjektivní – oprávnění a nárok účastníka (osoba fyzická nebo právnická) právního vztahu
– míra právní možnosti chování, spojeno s odpovědností
právní norma – ve státním právním řádu závazné pravidlo chování vydané příslušným orgánem v předepsané formě
– dodržování právní normy je většinou vynutitelné státní mocí
– život lidské společnosti se řídí normami různého druhu – právní, náboženské, společenského chování
– právní normy jsou nejdůležitější, všeobecně závazné a jejich dodržování vynucují státní orgány
– ve vztazích, které nejsou upraveny právními normami, jednají účastníci podle morálních norem
– za porušení morálních norem nikomu nehrozí právní sankce, přesto může být provinilec za nemorální jednání postižen – opovržením společností, ztrátou přátel
druhy právních norem – normy kogentní (donucující) – bezvýhradně závazné – povinnosti účastníků silniční dopravy
– normy dispozitivní (podpůrné) – relativně nezávazné – používají se v případech, kdy si účastníci
neupraví své vztahy jinak, ponechávají účastníkům možnost ujednat si např. obsah smluv odlišně
právní předpisy – tvorba právních předpisů se nazývá legislativa
– tvoří a vydávají je státní orgány uzákoněným postupem a v předepsané písemné formě
– neznalost právního předpisu nikoho neomlouvá
– občanům musí být umožněno, aby se s nimi mohli seznámit a prostudovat je
– vychází Sbírka zákonů ČR, ve které se uveřejňují veškeré předpisy zákonné i podzákonné
– kromě čísla, názvu a data vydání se uvádí též, který státní orgán předpis vydává
– předpis je členěn do odstavců označených číslovanými paragrafy
– v závěru se stanoví, které právní normy nebo celé předpisy se novým předpisem ruší
– zrušovací ustanovení se nazývá derogační klauzule
– novelizace právních předpisů znamená změny a doplnění
– na závěr obsahuje předpis ustanovení o účinnosti
– platnost – právní předpis byl vytvořen, prošel legislativním procesem a stal se součástí právního řádu
– právní předpis je platný ode dne vydání
– účinnost – povinnost řídit se předpisem a dodržovat jej
– pokud je uvedeno, že přepis nabývá účinnosti dnem vyhlášení, znamená to, že účinnost se
shoduje s datem platnosti, častěji však platnost nastává později, protože je nutno vyhradit
přiměřenou dobu k organizačním přípravám na jeho uvedení v praxi
– občanům musí být umožněno se s novým předpisem seznámit
– pro období od platnosti do účinnosti se používá latinský výraz vacatio legis
– působnost – osobní – okruh osob, na které se předpis vztahuje
– některé předpisy mají všeobecnou osobní působnost, týkají se každého
– ostatní se vztahují jen na některé osoby – např. na řidiče
– územní – prostorová, místní – prostor, v němž se předpis uplatňuje
– může to být celý stát, nebo jen území samosprávného celku ve státě- např. obec
– věcná – vymezuje, kterých záležitostí se předpis týká
– časová – období, od kdy do kdy se předpis musí dodržovat
právní skutečnost – událost ovlivňující právní vztahy samočinně nebo záměrně, je to každá skutečnost, s níž je spojen
vznik, změna nebo zánik právních vztahů
– objektivní – různé okolnosti, které vyplývají z přírodních zákonitostí a ovlivňují právní vztahy
nezávisle na vůli účastníků – narození, úmrtí, přírodní katastrofa
– subjektivní – různá jednání, jimiž se na právní vztahy působí záměrně a uvědoměle – projevy vůle –
– konkrétní právní úkony – jednostranné (unilaterální) – závěť, výpověď
– dvoustranné (bilaterální) – nájemní smlouva
– mnohostranné (multilaterální) – založení bytového družstva
propadnutí – má za následek zánik práva, dochází k němu, pokud není v dané lhůtě uplatněn nárok účastníka
promlčení – uplynutím promlčecí doby právo nezaniká, pouze se oslabuje možnost uplatnění nároku a jeho prosazení
– např. v majetkovém vztahu mezi věřitelem a dlužníkem promlčený dluh stále existuje, věřitel však nemůže
vynutit soudní cestou jeho splnění, jestliže dlužník v soudním řízení uplatní námitku promlčení
– obecná promlčecí doba je 3 roky a začíná ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé
vydržení – nepřetržitým držením věci po stanovenou vydržecí dobu nabývá vlastnické právo tzv. oprávněný držitel
(osoba, která se zřetelem ke všem okolnostem věří, že jí věc po právu patří)
systém práva – kontinentální evropský typ
– anglosaský typ Common Law – precedentální právo
– všechny právní předpisy jsou součástí právního řádu a také systému práva, v němž jde o obsahové
uspořádání těchto předpisů
– základním kritériem pro obsahové roztřídění je předmět jeho právní úpravy, tedy druh společenských
vztahů upravených právem
právo – ústavní – normy o uspořádání státu, nejvyšších orgánech státní moci, základních lidských právech a svobodách
– správní – normy týkající se organizace a činnosti státního administrativního aparátu
– finanční – oblast daní, poplatků
– občanské (hmotné) – úprava majetkových vztahů fyzických i právnických osob
– občanské (procesní) – stanoví postup soudu při projednávání věcí v civilním procesu
– obchodní – normy regulující vztahy v podnikatelské sféře
– pracovní – upravuje pracovní vztahy
– rodinné – vztahy v manželství a při výchově dětí
– trestní (hmotné) – vymezuje jednání, která je třeba považovat za trestné činy + tresty za trestné činy ukládané
– trestní (procesní) – upravuje procesní postup orgánů činných v trestním řízení