13. Vegetativní orgány rostlin = kořen, stonek, list

KOŘEN
– podzemní, nečlánkovaný orgán s neomezeným růstem
– bez listů, nepravidelně větvený
– jeho pletiva jsou nezelená neobsahuje chlorofyl
– při klíčení semen se objevuje jako první kořínek roste dolu (geotropicky) a dává základ hlavnímu, primárnímu kořenu ten buď zaniká a je nahrazen adventivními kořeny (jednoděložné) nebo dál roste a větví se
– u mnoha rostlin vyrůstají náhradní kořeny i na stonku, listech nebo kdekoli v místě poranění vegetativní rozmnožování, využití při množení rostlin řízkováním
fce:
§ upevňovací – pomocí kořenové soustavy upevňuje rostl. v substrátu (půdě, dedritu, těle
jiné rostl.)
§ absorpční – přijímá ze svého okolí vodu a v ní rozpuštěné minerální látky a převádí je do
nadzemních částí rostliny fce vyživovací
§ syntetická – v kořenech vzniká mnoho látek např. fytohormony nebo zásobní l. = je
metabolicky aktivní
§ veget. rozmnožování tvorba pupenů, ze kterých vyrůstají výmlatky
§ zásobní – v kořenu se syntetizují a ukládají zásobní látky (mrkev, petržel..)

Stavba:
Krycí komplex kořene
1. pokožka – rhizodermis
– jednovrstevná, bez průduchů a kutikuly je propustná pro většinu anorg.l.
– má základ v dermatogenu
– diferencují se v ní speciální buňky = trichoblasty, které se prodlužují v kořenové vlásky –
mají fci absorpční, mnohonásobně zvětšují povrch kořene
– kořenové vlásky mají velice tenkou buněčnou stěnu pomocí ní vylučují do svého okolí
látky kyselé povahy rozpouští půdní částice (vodní rostl. a rostliny žijící v symbióze
kořenové vlásky nemají)
– životnost velice malá (dny)