13a Anglické a francouzské osvícenství ve filosofii

– vliv na osvícenství v Anglii:
– John Locke (po. 17. stol.)
– Dílo: Eseje lidského chápáni -> lidské poznání není vrozené -> vše poznáváme smysly = základ osvícenské filosofie
– navazuje na Bacona a Hobbese – oponuje racionalistům -> původ všeho vědění je ve smyslovém vnímání – jediný zdroj všech idejí může být pouze zkušenost vyplývající nejprve ze smyslového vnímání:
– „Nic není v rozumu, co nebylo předtím ve smyslech.“ -> základem duševního života = vnímání – díky němu získáváme zkušenosti = empirismus
– vnější zkušenost = prožitky – kontakt s vnějším světem
– vnitřní zkušenost = myšlenkový pocit, děje uvnitř člověka (uvědomuje si je)
– > výsledkem vnímání nejsou vjemy, ale ideje:
– primární vjem = předmět -> přesně vyjádříme rozlohu, tvar -> dají se vyjádřit
– sekundární vjem – subjektivní, nedají se vyjádřit (např. nálada, pocity, barva atd.)
– z jednoduchých idejí vytváříme složené ideje (např. otázky vztahů) x nemohou se vyjádřit => výjimkou je Bůh a hmota -> člověk potřebuje k praktickému životu, aby se o ně mohl opřít x nikdy nepozná, co je jejich základem
– uznává poznání:
– demonstrativní – na základě matematických důkazů
– senzitivní – poznání vnějšího světa
– intuitivní
– zdrojem pro VFR: Člověk má právo na revoluci -> proto je tu stát, aby lidem zajistil základní občanská práva -> občané přenechávají část svých práv státu a panovníků => myšlenka rozdělení moci na:
– zákonodárná, výkonná, federativní -> právo vyhlásit válku nebouzavřít mír => kritika absolutismu
– G. Barkeley (1. Pol. 18. Stol.) – dílo: Pojednání o základním lidském poznání
– Vycházi z Lockeho x kritzuje ho: není důvod oddělovat ideje: dostávají se k nám skrze smysly => všechny vjemy jsou subjektivní
– Staví Boha nad tyto ideje -> Bůh stojí nad světem, vnucuje ideje do všech myslí stejnou měrou
– Neexistují nevnímané věci => jakmile by nějaká nebyla vnímaná -> za člověka zaskakuje Bůh
– Ve společnosti existují dostředivé (egocentrismus) a odstředivé síly (snaha lidí žít ve skupině)
– David Humme (2. Pol. 18. Stol) – Vrchol empirismu
– Nemůžeme soudit, že vnímáme => existují jen imprese = bezprostřední dojmy z vnímání = živé, aktuální
– mohou existovat i ideje = představy – vzpomínky, fantazie
=> vztah mezi impresemi a idejemi
– „Svět: nemůžeme říct nic jistého.“ -> nedůvěra v duchovní a fyzikální podstatu světa
– etika má být založena na citech – rozumové jednání nemusí být etické
– Thomas Hobbes
– Poznání člověka, který je ve svém přirozeném stavu zvířete má ke svému chování a jednání 2 motivy:
– Smrt -> snaha vyhnout se jí
– Zachování
– Člověk se chová eticky pouze pokud je to v jeho prospěch
Osvícentsví ve Francii -> Úspěch ve Francii -> typické pro 18. Stol., vyústilo ve VFR
= soubor myšlenkových proudů a politických názorů
– odklon od víry, příklon k rozumu = základ osvícentsví, má vést k poznánípřírody a člověka sebe samého = základ lepšího života
– počátek v Anglii v 17. Století: empirismus, racionalismus => boj proti absolutismu

– 1. Generace osvínenců – typické: teoretikové:
– Newton – dílo: Principia: přírodní zákony hýbají světem ne Bůh
– Montesquieu – dílo: Perské listy – kritika společnosti ve Francii
Duch zákonů: nástin občanské společnosti
– kritika absolutismu -> koncepce dělby moci: zákonodárná, výkonná, soudní
– Voltaire – kritika absolutismu, obhajoba svobody,parlamentarismu
– „Nesouhlasím s vašimi názory, ale budu do konce života usilovat o to,abyste měli právo je vyslovit.“
– 2. Generace osvícenců:
– Jean Jacques Rousseau
– Dílo:
– Pojednání o původu a příčinách nerovností mezi lidmi => příčiny nerovnosti = soukromé vlastnictví => kritika
– > člověk chce jen majetek a nežije v souladu s přírodou
– O společenské smlouvě – lidé jsou si od přírody rovni a jsou svobodni x část svobody dali dali panovníkovi => kontrola jestli ji nezneužívá -> právo dovolat se ji zpět => myšlenka, která nutí lidi uvědomit si své zájmy

– Denis Diderot + spolupráce s osvícenci -> vydána Encyklopedie věd, umění a řemesel = soubor veškerého tehdejšího vědění

– Jean d‘Alembert = matematik, fyzik, astronom
– Významný podíl na Encyklopedii -> Úvod k Encyklopedii = vrchol jeho filosofie

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Osvícenství 17. – 18. století 1)
Pojetí rozumu 2)
Základní znaky osvícenství 3)
François Marie Voltaire 4)
27. Francouzské osvícenství, encyklopedismus
Osvícenství v Anglii
Osvícenství ve Francii
Osvícenství 1
Osvícenství 2
Immanuel Kant (1724 – 1804) 3
Immanuel Kant (1724 – 1804) 4
Immanuel Kant (1724 – 1804) 5
Immanuel Kant (1724 – 1804) 6
JEAN JACK ROUSSEAU
JEAN JACQUES ROUSSEAU (1712 – 1778)
VOLTAIRE = FRANCOIS MARIA AROUET
Články na hledaný výraz „Osvícenství“ naleznete na bezuceni.cz