17a Sociální poměry na počátku kapitalismu, chartismus, utopický socialismus, marxismus, I. a II. internacionála, Pařížská komuna

o sociální poměry na počátku kapitalismu
– 1. průmyslová revoluce = zavádění strojů do výroby -> sociální důsledky:
– přesun venkovských obyvatel do měst -> vznik nových společenských vztahů:
• podnikatel = zaměstnavatel
• dělník = námezdní pracovní síla
– > kapitalismus = sociální, politický a ekonomický systém založený na soukromém vlastnictví, volném trhu a prodeji pracovní síly soukromým zaměstnavatelům
– růst počtu obyvatel ve světě díky urbanizaci, omezení úmrtnosti díky lékařství, zlepšení hygieny, jak pracovní síla používány i děti
– přesuny obyvatel a to nejen v rámci státu -> přistěhovalectví
– vznik moderní kapitalistické průmyslové společnosti
x stinné stránky: ničení přírody, dloubá pracovní doba (14-16 hodin), využívání levnějších pracovních sil = ženy, děti; zaváděním strojů propouštěni dělníci => rozbíjení strojů – pokládány za příčinu bídy => počátky organizovanosti dělníků => oborová hnutí
o chartismus
– 30. léta 19. století, UK
– vzniklo z Charty lidu
– požadavky :
– zrušení majetkového censu pro vstup do parlamentu
– poslanecký plat, tajné hlasování
× odmítnuto – bouře (1939)
1940 založena Národní chartistická asociace
O´Connel
2. petice
– – většina realizována později
o utopický socialismus
= reakce na sociální nerovnost, učení o ideální, sociálně spravedlivé společnosti -> nespokojenost se stavem společnosti, úsilí vybudovat dokonalý společenský systém a odstranit sociální problémy => utopičtí socialisté z počátku měli vliv na dělnické hnutí
– Claude Henry Saint – Simon – šlechtic – vzdal se výsad -> odmítá příživnictví ve společnosti: hnací síla pokroku = věda a morálka -> každý má pracovat podle svých schopností -> bohatství z práce, snaha vytvořit industriální společnost pro ty, kteří se podílejí na práci prospěšné pro společnost = dělníci, továrníci, obchodníci
– Charles Fourier : příčina nespravedlnosti je v systému rozdělování => návrh na přestavbu společnosti, chce zřídit tzv. falangy = výrobní a spotřební družstva zřízena z prostředků podnikatelů
– Robert Owen: hl. příčina společenského zla = soukromé vlastnictví, náboženství a současná rodina => zkracuje v továrnách pracovní dobu, ruší dětskou práci, stavba dělnických domků, podpora ve stáří x plány nevyšly
o marxismus
– navazuje na utopický socialismus (ale kritizuje ho), anglickou politickou ekonomii a německou filosofii (Hegelovy zákony dialektiky) => hl. představitelé = Marx a Engels – dílo Kapitál a Manifest komunistické strany
3 části:
• dialektický a historický materialismus
• marxistická politická ekonomie
• vědecký komunismus
– > chtějí beztřídní společnost, jejich učení má vliv na programy některých pol. stran, dělnické hnutí – sjednocení dělnických stran:
o I. a II. internacionála
– 1864 – 1876 Mezinárodní dělnické sdružení -> tzv. 1. internacionála – zakládá sociálně demokratické strany, odborové a družstevní organizace, přijímá marxismus
– > teorie pak rozpracována Leninem
– 1889 – na sjezdu socialistů v Paříži založena 2. internacionála – nejednotná, sdružovala dělnické strany a odborové organizace
– > proti válce a zbrojení, odmítá revoluční postup, chce zlepšit pracovní podmínky
x za 2. světové války se rozpadá -> 1919 obnovena pod vedením britské Labour Party -> 1923 se sdružuje s tzv. 2. internacionálou – pracuje dodnes
o Pařížská komuna
– po porážce Francie v prusko – francouzské válce r. 1871 musí přijmout mírové podmínky:
– přichází o Alsasko a Lotrinsko
– válečná daň míru = 5 miliard franků ve zlatě do 3 let
– růst nespokojenosti (nerozhodnost vlády, vojenské neúspěchy, růst cen, špatné zásobování) -> vláda odzbrojuje násilím gardu x ozbrojené střetnutí koncem března 1871 -> občanská válka, vládní vojsko vyhnáno z Paříže -> gardisté spolu s dělníky a řemeslníky obsazují vládní budovu
– březen 1871 vyhlášena revoluční vláda = Pařížská komuna –> cílem pokus uskutečnit představy o nápravě sociálních křivd
– po uzavření míru s Pruskem příprava vládních vojsk + pomoc Bismarcka -> květen 1871 útok na Paříž: týden bojů – tzv. krvavý týden – poslední zastřeleni u zdi hřbitova Pére Lachaise