20. Ekonomika České republiky

proces transformace – 1989 došlo k zásadním politickým změnám – vytvořily předpoklady pro ekonomickou reformu
– hlavním cílem přechod z centrálně plánované ekonomiky na tržní – systém centrálního plánování
v bývalém Sovětském bloku se neosvědčil, stal se brzdou ekonomického i společenského vývoje
– každá ekonomika musí řešit 3 základní ekonomické problémy: viz. strana 1
– v plánované ekonomice existuje trh x všechny problémy řeší plán sestavený centrálními orgány
– určuje se, co, kde, kolik, z jakých zdrojů a jakou technologií se má vyrábět
– v soutěži s tržními ekonomikami neobstála – projevilo se to v technickém zaostávání i v
pomalejším růstu životní úrovně – tržní ekonomika přes veškeré své nedostatky funguje lépe
– v plánované ekonomice převládá státní a družstevní vlastnictví x v tržní ekonomice převládá
soukromé vlastnictví, vedle něho existuje sektor veřejného vlastnictví
hlavní kroky transformace – demokratizace veřejného a politického života
– vytvoření právních podmínek pro podnikatelskou a obchodní činnost
– odstátnění a privatizace podniků (přeměna státního vlastnictví na soukromé)
– liberalizace cen (uvolnění cen od zásahů státu) a obchodu
– odstranění monopolu dodavatele
– změna struktury výroby
– vybudování nové bankovní soustavy, odpovídající tržní ekonomice
– přechod k volně směnitelné (konvertibilní) měně
– zřizování institucí pro lepší fungování tržní ekonomiky (živnostenský, finanční úřad, burzy)
– obnovení konkurence na trhu – řada zásadních opatření týkajících se vlastnických vztahů a organizačních změn
– privatizace – přeměna státního majetku na soukromý
– restituce -vrácení majetku původním vlastníkům nebo jejich rodinám
– malá privatizace – přímý prodej celých podniků formou veřejných aukcí
– velká privatizace – transformace velkých státních podniků na akciové
společnosti a prodej akcií těchto společností
– kupónová privatizace – specifická cesta účasti občanů na velké privatizaci
– transformace majetku družstev – z formálního družstva se vytvoří
družstvo vlastníků, akciová společnost či jiné společenství a část
družstevníků hospodaří jako individuální soukromí vlastníci
– privatizace bytového fondu
– rozdělení velkých podniků na menší, pružně reagující podnikatelské jednotky
– zvyšování počtu podniků v jednotlivých odvětvích vytvořením legislativy umožňující
vytvoření podmínek a vstup zahraničního kapitálu na domácí trh, postupné odbourávání
ochranářských celních bariér a opatření, které umožňují vytvořit konkurenci
zahraničních výrobků naší domácí produkci
– přijetí protimonopolních zákonů
makroekonomické ukazatele – charakterizujeme podle nich celkovou výkonnost ekonomiky
– HDP – charakteristika výkonnosti národního hospodářství jako celku
– klíčový ukazatel vývoje ekonomiky – představuje objem vyrobených statků a
poskytnutých služeb v ekonomice určitého státu za určité období (za 1 rok)
– vyjádřen v penězích – objem vytvořený na území určitého státu bez ohledu na to,
jsou-li tyto faktory ve vlastnictví občanů tohoto státu či cizinců
– HNP – v penězích vyjádřený objem vyrobených statků a poskytnutých služeb zdroji,
které jsou ve vlastnictví občanů a společností určitého státu – tedy doma i v cizině
– tempo růstu – schopnost ekonomiky vytvářet více statků a služeb => větší HDP
– míra nezaměstnanosti
– míra inf1ace – růst cenové hladiny, míra znehodnocování měny
– vývoj obchodní a platební bilance – rozdíl se označuje jako saldo
– aktivní – vývoz > dovoz
– pasivní – dovoz > vývoz
– pokud je saldo platební bilance státu opakovaně
pasivní, vzniká státní dluh do zahraničí
Mezinárodní ekonomická integrace – tržní vztahy se neuskutečňují jen na území státu, ale rozšiřují se i za jeho hranice
– dnes dominují 3 hlavní centra – Severní Amerika, EU, V. Asie (hlavně Japonsko)
– roste tendence ke spolupráci – vede k vytváření nadnárodních integračních skupin
– 1967 -1994 – EHS – zahrnovalo země „evropské dvanáctky“, od 1995 má název
Evropská unie a jejími členy je 15 států
– USA, Kanada, Mexiko – Severoamerická zóna volného obchodu (NAFTA)
– mezinárodní obchod – po II. světové válce se projevuje úsilí odstranit překážky v
mezinárodním obchodu, v roce 1947 podepsána 23 zeměmi včetně tehdejší ČSR
Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT), v současné době je jejím signatářem
více než 120 zemí světa, které se podílejí více než 90 % na celosvětovém obchodu
– 1994 – začalo se pracovat na přeměně GATT ve Světovou obchodní organizaci –
WTO, která zahájila činnost 1.1.1996 v Ženevě – dnes 124 smluvních států
– mezinárodní měnový systém – viz. MMF, SB
Evropská unie – společenství 15 evropských států, spolupracují v politické a hospodářské oblasti
– svým občanům se snaží zajistit trvalý mír, stabilitu, prosperitu
– vytvoření společného trhu postupem doby doplnily i společná sociální politika, dohled nad životním prostředím, rozvoj slabších regionů či sladění zahraniční a bezpečnostní politiky
– 1. myšlenka – Jiří z Poděbrad – snažil se vytvořit společenství evropských zemí proti turecké hrozbě
– důsledky 1. světové války vedly k myšlence Spojených evropských států – zůstalo jen u úvah
– po 2. světové válce si při využívání hospodářské pomoci, kterou válkou zničené Evropě poskytly USA, evropské vlády vyzkoušely, že mohou postupovat společně
– 1951 založeno Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) – D, F, B, Nl, Luc. a I – Pařížská smlouva
– 1957 podepsány Římské smlouvy – založeno EHS a Evropská společnost atomové energie EURATOM – cílem EHS podpora hospodářského růstu a rozvoj společného trhu
– cílem Euratomu podpora atomového výzkumu a dohled nad bezpečností atomových zařízení
– 1968 zrušeny cla na dovoz průmyslových výrobků a zemědělskou produkci mezi členskými státy EHS
– 1973 – 1. rozšíření o Dánsko, Irsko, Velkou Britanii (přizvané Norsko v referendu odmítlo)
– 1981 – 1986 „jižní rozšíření“ o Řecko, Španělsko a Portugalsko
– 1991 mezivládní konference v Maastrichtu za účasti předsedů vlád a hlav států členských zemí, dosažení dohody o smlouvě o EU, 1992 vzniká plán na zrušení hranic uvnitř EHS, na odstranění překážek volného pohybu zboží, služeb, osob, kapitálu (cílem jednotný trh)
– 7.2.1992 podepsány Maastrichtské smlouvy – 1993 vstoupily v platnost
– rozšíření 1995 – Rakousko, Švédsko, Finsko (Norsko v referendu odmítlo), ČR přidruženým členem
– 1996 ČR podala oficiální žádost o členství v EU
– 1998 – jednání o členství v EU s ČR, Polskem, Maďarskem, Slovinskem, Kyprem a Estonskem
– 1999 začíná v 12 z 15 členských zemí EU platit společná evropská měna euro, od 2002 euro v oběhu
– Evropská rada – řešení závažných problémů, základní politická rozhodnutí, určování směru vývoje
členy předsedové vlád členských států, francouzský, finský prezident, předseda Komise
schází se alespoň 2x ročně, má zodpovědnost za společnou zahraniční a vnitřní politiku
– Rada EU – přijímání právních předpisů, její rozhodnutí závazná pro všechny členské státy
– rozhoduje kvalifikovanou většinou nebo jednomyslně,
– členové hájí zájmy svých zemí, jednotlivé země mají v některých případech právo veta
– Evropský Parlament – zastupuje 373 milionů občanů žijících v 15 členských státech EU
– poslanci se volí jednou za pět let, mají prosazovat politickou vůli svých občanů
– 626 křesel, mandáty poměrně rozděleny podle počtu obyvatel států
– spolu s Radou EU schvaluje rozpočet a dohlíží na výkonnou moc
– Evropská komise – má zákonodárnou iniciativu, navrhuje nové právní předpisy
– Evropský soudní dvůr – zajišťuje respektování prává vydávaného Evropskou unií
– Evropská centrální banka – funguje od zavedení společné evropské měny v roce 1999
– volný pohyb zboží – umožňuje volný nákup a prodej zboží v kterékoliv z členských zemí, mezi nimiž
neexistují cla – sjednocení technických, hygienických, bezpečnostních norem
– výrobek vyrobený v souladu s předpisy jedné země může být bez omezení prodán i
v ostatních zemích EU – výjimky přesně vymezeny – alkoholické a tabákové zboží
lze bezcelně vozit přes hranice členských států jen v určitém stanoveném množství
– volný pohyb služeb – firmy a živnostníci se nemusí omezovat jen na území svého státu, mohou nabízet
služby i zájemcům z ostatních států Unie, podnikají-li v souladu s právem své
země, splňují automaticky podmínky i v ostatních zemích EU, zároveň se mohou
rozhodnout, zda zaměstnají občany své země nebo z hostitelského státu
– jednotlivé země EU mají rozdílné daňové systémy
– právo založit si v cizině stálou provozovnu – někdy i povinné (pojišťovnictví)
– povolení k pobytu – na 5 let automaticky, možnost prodloužení
– volný pohyb osob – občané EU si sami mohou zvolit zemi, kde chtějí studovat a pracovat bez problémů
mohou cestovat, hledat práci, pobírat důchod, kandidovat do místní samosprávy
x nemohou sloužit v armádě, u policie, vstupovat do diplomatických služeb
– informace o odpracovaných letech a sociálním pojištění se evidují, aby
zaměstnanec kvůli své migraci nepřišel o žádné výhody
– odstranění pasové kontroly x namátkové kontroly kvůli pašování a terorismu
– volný pohyb kapitálu – zavedena jednotná měna euro
– je možno otevřít si konto či spořící účet v zahraničí
– možnost nákupu půdy a nemovitostí občany jiných zemí EU – nebylo v některých
členských zemích uvolněno.