23a Věda, kultura a umění v českých zemích v 19. století, nástup moderních směrů v umění a architektuře

– rozvoj školství – většina lidí gramotná – snaha vytlačit ze škol vliv církve
= nejvýznamnější rozlišovací znak národa
– spory o směr kultury:
o škola národní – kosmopolitní
– otázka pravosti Rukopisů -> skupina kolem Masaryka
VĚDA:
– rozvoj vědy, jednotlivé vědní obory si vymezují vlastní předmět zkoumání – vlastní metody, ústup filosofie z vědy
– František Křižík, Emil Kolben

UMĚLECKÉ SMĚRY 19. STOL.:
– 1. pol. 19. stol: romantismus – charakteristika:
o důraz na cit, obdiv k venkovu a prostému lidu
o pohled do minulosti, příklon k víře
o důraz na národní hnutí, rozpor snu a skutečnosti
§ literatura:
– hl. představitel = Karel Hynek Mácha: lyricko – epická báj MÁJ
§ hudba
– využití prvků lidových písní a tanců, snaha zachytit dojmy zvuky z přírody
– sběratelé lidových písní: např. F. Škroup
– Bedřich Smetana, Antonín Dvořák
§ architektura
– napodobování dřívějších směrů: např. gotika, renesance, baroko = historismus
– nedotkl se církevních staveb -> úprava hradů a zámků + přestavby
– zakládány parky přírodně krajinného rázu tzv. anglické => např. park v Lednici, Stromovka, Klamovka
o 2 styly:
• anglická novogotika
§ střílny ve věžičkách
§ Lednice, Hluboká
• francouzská novogotika
§ válcovité věže, hradby, strmost
§ Bouzov, zámek Sychrov
• 1844 – 1929 dokončena stavba chrámu sv. Víta (Josef Mocker)
§ malířství
– důraz na citovou a barvenou stránku
– náměty z minulosti a v přírodě
• Antonín Mánes – profesor malířství na AVU: KŘIVOKLÁT
• Josef Mánes (syn): HROBNÍK, ORLOJ
– biedermeier (z něm. bieder = bodrý; posměšné označení pro německého maloměšťáka) = protiklad romantismu -> pokračování empíru:

o typické pro měšťanstvo, láska k vlasti, odevzdanost do boží vůle
§ Magdalena Dobromila Rettigová – DOMÁCÍ KUCHAŘKA
– 2. pol. 19. století: realismus
o úsilí zachytit skutečnost pravdivě , bez idealizace
§ architektura – vychází z tzv. historizujících slohů: novorománský, novogotický, novorenesanční sloh
– nové stavební materiály (sklo, železno) -> kovové konstrukce mostů nádraží, výstavních paláců, tržnic, budov parlamentů, divadel, muzeí
§ literatura – realistický obraz doby, kritika společenských nedostatků a mezilidských vztahů => forma kritického realismu
– viz čeština
– moderní umělecké směry: impresionismus
o především výtvarné umění – podstata zachytit ne skutečnost, ale dojem, který skutečnost vyvolala
o Antonín Slavíček, František Kupka = malíři; Fráňa Šrámek, Karel Hlaváček
– naturalismus – důraz na biologickou stránku člověka pudy, podmíněnost (prostředím, genetikou) -> vychází z realismu – K. M. Č. Chod
– symbolismus = vyjádření pomocí náznaků, konkrétní vyjádření přenecháno vědě
– dekadence = zalíbení ve smutku, skepsi, nudě – Karel Hlaváček, Petr Bezruč
– secese = odloučení (L’art nouveau)
o poslední univerzální sloh (ve všech oblastech)
§ architektura
– nové materiály, rostlinné motivy (vavřínové, lipové větvičky, kaštanové listy)
• Obecní dům v Praze, Hlavní nádraží, rozhledna na Petříně
§ sochařství – pomníky, rostlinné vzory
• Jan Hus na Star. náměstí
§ malířství – ornamentika, vlnící se křivky, přírodní motivy = listy, květy
• Alfons Mucha -> plakátová tvorba, žil v Paříži:
o Slovanská Epopej = soubor obrazů z historie Slovanů
• Luděk Marold – Bitva u Lipan
§ hudba – kabarety, šantány
§ literatura – Otokar Březina + avantgarda 20. století
– expresionismus
o zachycen vnitřní prožitek
§ malířství
– důraz na psychické momenty: Oskar Kokoschka – POHLED NA KARLŮV MOST
§ hudba – dramatický projev, pocit hluboké tragiky a zkázy
– futurismus = směr obrácený do budoucna, zakladatel Marinetti -> 1909 Manifest futurismu
– kubismus – jednoduché geometrické tvary, mnohopohledovost
§ architektura – potlačena výzdoba -> krásu ukazuje stavba sama
• Josef Gočár – dům U černé matky boží
• Josef Chochol – domy pod Vyšehradem
Národní divadlo
– architekti Zítek a Schulz (po požáru)
– výzdoba Mikuláš Aleš, Josef Ženíšek, Vojtěch Hynais, Josef Václav Myslbek
– autoři her: Smetana, Mrštíkové, Zeyer, Preisová