24b Reformace a protireformace, vznik nových církví – kalvínství, luteránství, anglikánství, válka šmalkaldská, náboženské války ve Francii, Jindřich

– reformace = velké náboženské hnutí, úsilí o nápravu katolické církve a o její návrat k původnímu poslání ( v evangelickém prostředí nazývána jako „protireformace“)
– > vznik a šíření zvlášť ve vyspělejších oblastech střední a východní Evropy
o cíle:
§ přesné a přísné dodržování křesťanských mravních zásad
§ odstranění světské moci církve
o příčiny:
§ církev nejbohatším vlastníkem půdy
§ bohatne díky pravidelným poplatkům = desátky
§ obchod s náboženskými úkony, obřady a úřady
§ církevní hodnostáři žijí v přepychu atd.
=> kritika církve od učenců nebo kazatelů -> úsilí o nápravu = reformátoři:
o počátky reformního hnutí v Anglii ve 14. stol:
– John Wyclif – překlad Bible do angličtiny
§ popírá božský původ papežství, zavrhuje odpustky
§ požaduje zbavit církev majetku a světské moci
§ požaduje návrat k původnímu duchovnímu životu
– > chce napravit církev a oddělit se od ní
– > jeho názory vliv na Husovo učení – diskuse o Wyclifových názorech -> čeští mistři pro reformu x němečtí proti => zákaz jeho učení
o německá reformace v 16. stol.:
– předpoklady politické, hospodářské i duchovní -> mocensko politický konflikt:
§ hospodářská nejednotnost Německa -> rozdílné úrovně různých oblastí
§ politická rozdrobenost – brzdí hosp. vývoj -> jako celek bezmocný
§ odpor všech proti církvi -> za vlády krále Maxmiliána I. vznik silné proticírkevní fronty v čele s augustiniánským mnichem Martinem Lutherem – kritika církve a jejího morálního úpadku:
• vypracoval 95 tezí proti církvi a prodeji odpustků
• veřejné vystoupení proti církvi -> spálení papežské buly = veřejný rozchod s církví – potvrzeno na sněmu ve Wormsu
• skrytý na hradu Wartburg vypracoval základy nového náboženského učení
=> vznik nové církve – luteránské (protestantské, evangelické)
• překlad Bible do němčiny, odmítá lidová hnutí a selské bouře
– Habsburkové nemohou luterány důrazně potlačit -> zabývají se boji
– 1529 sněm ve Špýru – hlasování o správnosti teorie reformace x protest menšiny luteránských knížat proti způsobu hlasování o teologických otázkách -> název protestanti -> uzavírají obranný spolek Šmalkaldská jednota + augsburská konfese = společné zásady církevního učení-> střet: protestanti x Karel V. v šmalkaldské válce (1546 – 1547) -> r. 1547 v bitvě u Mühlbergu protestanti poraženi -> rozpad šmalkaldského spolku, posílení postavení Habsburků v SŠŘ x náboženská oblast: Karel nucen jednat -> 1555 augšpurský mír -> rovnoprávnost protestantů s katolíky
– > podnícení stavovského povstání proti Ferdinandovi I.

o reformace ve Švýcarsku
– zahájena curyšským kazatelem Ulrichem Zwinglim -> po vlivem Luthera vyhlásil 67 tezí: hlásal zlepšení podmínek života na zemi, odmítá katolické svátosti, celibát, uzavírá kláštery, konfiskuje jejich majetek atd.
o úsilí o sjednocení kantonů v čele s Curychem proti Habsburkům -> vyhlašuje je jim válku x v bitvě u Kappelu umírá
o navazuje Francouz Jan Kalvín -> kalvinismus: každý člověk má Bohem určené poslání, důraz na lidskou pracovitost, zákaz veřejných zábav atd. -> vliv na Anglii (puritáni), Francii (hugenoti) atd.
– mezi zwingliánstvím a kalvínstvím kompromis -> helvétská konfese

náboženské války ve Francii (1562 – 1598) -> šíření reformace
– vlivy reformace ve třech vlnách:
o 20. léta: šíření Lutherových spisů
o 30. léta: tzv. plakátová aféra -> vylepování protikatolických v Paříži
o 40. léta: šíření kalvinismu x stále silná královská moc představovaná Kateřinou Medicejskou s oporou v úřednické šlechty a města -> vyvrcholení rozporů ve společnosti vnitřní válkou:
Bourboni (v čele hugenotů) x Guisové (v čele katolíků) -> nejdříve nezdařené spiknutí hugenotů -> otevřený boj s přestávkami – vynutili si náboženskou svobodu + mocenská převaha + sympatie krále Karla IX. (syn KM) -> Kateřina Medicejská s přívrženci mají pocit ohrožení -> při oslavách sňatku hugenotského předáka Jindřicha Navarrského s její dcerou Markétou Medicejskou dala ze 23.8. na 24. 8. 1572 hugenoty shromážděné v Paříži zatknout a povraždit = tzv. bartolomějská noc
– po zavraždění krále Jindřicha III. nastoupil
o Jindřich IV. Navarrský (1859 – 1610)
– nucen přijmout katolicismus a byl korunován v Paříži, náboženské války skončily vydáním ediktu nantského r.1598: hugenotům zaručena tolerance v celé francii kromě Paříže
– obnovena vnitřní stabilita země, hospodářský rozkvět x 1610 zavražděn náboženským fanatikem