3. Učení
– získávání zkušeností a utváření jedince v průběhu života
– výsledkem každá změna chování a prožívání trvalejšího charakteru
– znaky -záměrné x neúmyslné
– neprobíhá jen u člověka, je vlastní i zvířatům
– učení podmiňováním – vymyká se kontrole našeho vědomí – společné se zvířaty
– zákonitosti tohoto učení zformuloval I. P. Pavlov na základě experimentů se psy
– instinkty (nepodmíněné reflexy) umožňují přizpůsobit se stálým životním podmínkám x umíme
se přizpůsobit i změně těchto podmínek – na základě podmíněných reflexů
– podstatou schopnost organismu učit se reagovat na podmíněné podněty emocionálně (citem)
nebo vegetativně (fyziologickými reakcemi) – někdy se nazývá emocionálně vegetativní učení
– učení pokusem a omylem – představitelem E. L. Thorndike – vyšel z experimentů se zvířaty x sleduje zvířata aktivní
– pokus: zvíře dostane potravu pouze tehdy, když se mu podaří se k ní dostat přes nějakou
překážku – postupem času se zvíře naučí dostávat se k potravě rychleji, až zůstane pouze
správná reakce na podnět – potrava je odměnou (pozitivním posílením chování), které vedlo
k uspokojení potřeby – trest je při učení méně efektivní než pozitivní stimulace – odměna
– senzomotorické učení – probíhá jak u člověka, tak u zvířat
– díky němu zvládáme úkony náročné na vnímání a pohyb a jejich vzájemné propojení
– všechny druhy fyzické práce a sportu, úkony, které se učí malé děti – chodit, psát, kreslit
– u zvířat založeno na instinktivním základě – létání, šplhání, stavba hnízda
– u člověka se opírá o verbální instrukci, důležitá je kontrola a sebekontrola – využívání
poznatků z dosavadního učení k jeho zkvalitnění za pomoci zpětné vazby – udržuje motivaci
– na základě tohoto učení se formuje postřeh, obratnost, hbitost, pohotovost
– verbální učení – činnost specificky lidská – člověk se učí vnímat a ovládat slova, jejich význam a funkci, vnímat
verbální projev druhých lidí a porozumět mu, pomáhá začleňovat se do mezilidských vztahů
– pojmové učení – úzce spjato s verbálním učením, základní složka vývoje myšlení
– založeno na operaci s pojmy , jejich vytváření a používání
– učení vhledem a řešením problémů – představitelem W. Köhler – pokusy se šimpanzi
– učení vhledem – „vhled do situace“ – myšlenkové propojení cíle a využití
dostupných prostředků k jeho dosažení – u některých zvířat se
projevuje v momentě, kdy není metoda pokusu a omylu efektivní
– učení řešením problémů – navodíme v sobě vědomí otázky, kterou řešíme
– navodíme si uvědomění překážek, které stojí v cestě
vyřešení problému
– promýšlíme orientační body řešení, vytyčujeme
hypotézy, ze kterých budeme při řešení vycházet
– verifikujeme – zjišťujeme, která hypotéza je správná
– formulujeme závěry, předkládáme řešení
– rozvíjí poznávací procesy, vůli a tvůrčí schopnosti
– učení nápodobou – pozorování chování druhých a přizpůsobování se jim – přejímání zvyků, názorů, stylu života
– jedinec napodobující (imitátor) x ten, kdo je napodobován, vzor (model)
– významná role v dětství – sociální hry – napodobování idolů (rodiče, učitel, lékař, řemeslník)
– hovoříme o identifikaci – dítě se ztotožňuje s osobou, již představuje, napodobuje její chování
– sociální učení – proces socializace (zespolečenštění) – vyvoláno stykem s lidmi, hledáním vlastního sociálního
postavení, nastolováním řádu lidské pospolitosti
– průběh učení – během učení se přibližujeme optimálnímu výkonu – snižování počtu chyb, zrychlování činnosti
– závisí na metodě učení, motivaci, vlastnostech a stavu jedince, souvisí s vnějšími podmínkami
výsledky učení – vědomosti – soustavy představ a pojmů, které si člověk osvojuje – souvisí s vnímáním, myšlením
– dovednosti – dílčí psychické předpoklady pro vykonávání určité činnosti
– senzomotorické – psaní na stroji, hra na klavír, chůze, tanec, řízení auta
– intelektové -řešení složitých problémů, učení cizích jazyků, řešení matematických úloh
– sociální -napomáhají jedinci začlenit se do společnosti, k osvojování dochází i bezděčně
– návyky – psychické předpoklady pobízející v určité situaci k určitému chování – prospěšné x škodlivé