31. KRUHOÚSTÍ A PARYBY

kmen: STRUNATCI (Chordata)
1. podkmen: PLÁŠTĚNCI (Urochordata)
2. podkmen: BEZLEBEČNÍ (Cephalochordata)
3. podkmen: OBRATLOVCI (Vertebrata)
1. nadtřída: BEZČELISTNATCI (Agnatha)
třída: KRUHOÚSTÍ (Cyclostomata)
2. nadtřída: ČELISTNATCI (Gnathostomata)
skupina: BEZBLANNÍ (Anamnia)
třída: PARYBY (Chondrichthyes)
třída: RYBY (Pisces)
třída: OBOJŽIVELNÍCI (Amphibia)
skupina: BLANATÍ (Amniota)
třída: PLAZI (Reptilia)
třída: PTÁCI (Aves)
třída: SAVCI (Mammalia)

třída: KRUHOÚSTÍ
1) MIHULE (Petromyzones)
– vodní živočichové, ve sladkých i slaných vodách
– rybovitý, úhořovitý tvar těla, bez šupin, vrstva slizu, nemají párové ploutve, nemají čelisti
– chrupavčitá kostra, chorda (struna hřbetní) zůstává po celý život osní oporou těla
– mozkovna a smyslové orgány mají primitivní stavbu, základem jsou dvě párové chrupavky
– mozek má jednoduchou stavbu, koncový mozek: převážně čichové laloky, čichové centrum; střední mozek: nejvíce center, smyslové dráhy z oka, z rovnovážně sluchového orgánu a z proudového orgánu
– vnitřní ucho: umístěn rovnovážně sluchový orgán; prvotní fcí  vnímání polohy a pohybu; skládá se ze dvou polokruhovitých chodeb s rozšířeninami na konci (ampuly) a dvou váčků  vejčitého (utriculus) a kulovitého (sacculus)
– základem obličejové části lebky jsou žaberní oblouky
– segmentovaný boční sval  pod kůží, upíná se na vazivové přepážky mezi svalovými segmenty
– postranní čára = proudový orgán; zachycuje změny tlaku a její proudění; vytvářejí ho zvláštní smyslové buňky ležící v mělkých neuzavřených rýhách v kůži na hlavě a bocích těla
– dýchají žábrami
– srdce: rozděleno na 2 základní oddíly (předsíň, komora), do předsíně krev okysličená z těla, stahy komory je krev vypuzována do žaberního systému cév, kde se okysličuje
– oči: jednoduché, kryté pokožkou, kůží (někdy)
– čichový orgán nepárový, ústí na temeni hlavy nad očima
– po stranách těla 7 párů žaberních štěrbin
– vylučovací soustava: prvoledviny (opystonefros)
– jsou odděleného pohlaví; vnější oplození
– z vajíček se líhnou ve sladkých vodách larvy (minoha) mají odlišnou tělesnou organizaci, od dospělců se liší i vnějšími znaky
• oči překryté kůží, ústa podkovovitého tvaru postrádají jazyk a rohovité zuby
• žaberní štěrbiny za očima neleží na povrchu těla, ale jsou zanořeny v podélné rýze
• larva trvá déle než dospělec (žijí několik let)
• živí se detritem a mikroskopickými řasami
– mořské druhy po metamorfóze zpět do moře nebo do brakických vod  zde se živí dravě
– ústním terčem se přisávají na tělo ryb  živí se jejich svalovinou (kašovitá směs krve a svalů)
– před rozmnožováním táhnou proti proudu řek, po výtěru hromadně hynou
– v dospělosti nepřijímají potravu
 MIHULE ŘÍČNÍ
– i u nás, parazit, tažná (většinou v mořích a pak se vrací do slad. vody)
– dříve se lovili a jedli
 MIHULE POTOČNÍ
– u nás, pstruhové pásmo, většinou ve formě larvy, dospělec nepřijímá potravu
– většina života minoha  4 roky žije zahrabána na dně

2) SLIZNATKY (Myxini)
– mohou se množit víckrát za život
– nemají přísavky
– u úst smyslová tykadla (hmat. výrustky)
– v mořích na dně, živí se kroužkovci, mořské ryby, poraněné a nemocné ryby (přes skřele se dostávají dovnitř a vyžerou je)
3) PARYBY (Chondrichthyes)
– (viz. papír od Ševčíka)
 ŽRALOK OBROVSKÝ (Rhincodon typus)
– až 18 metrů délky
– živí se planktonem
 ŽRALOK VELKÝ (Cetorhinus maximus)
– také se živí planktonem
– filtraci vody umožňují protažené zuby v dutině ústní a husté paprskovité výrůstky na vnitřní straně žaberních oblouků
 ŽRALOK LIDOŽRAVÝ (Carcharodon carcharias)
– zaznamenán dosud největší počet útoků na člověka
• MÁČKY (Scyliorhinus)
– vejcorodí, patřící též mezi žraloky
– pestře zbarvené
• KLADIVOUNI (Sphyrna)
– tvarově nápadní, s příčně rozšířenou přední částí hlavy
• REJNOCI
– rodu Raja  převážně kosočtverný obrys těla
• PAREJNOCI
– rodu Torpedo  oválný obrys těla; vyzbrojeni elektrickými orgány vzniklými z přeměněné kosterní svaloviny
– největší zástupci rejnoků rodu Manta žijí pelagicky a živí se zooplanktonem a mylými rybami