5. Základní buněčné funkce

– organismy se odlišují od neživých přírodnin nejen svým složením a strukturou, ale i ději, které v nich probíhají, tj. rozmanitými projevy života
– k základním fcím kteréhokoliv živého organismu patří výměna látek a energií s okolím, látkový a energetický metabolismus, růst, pohyb, dráždivost, řídící a obranné procesy, rozmnožování a vývoj

I. METABOLISMUS
• soubor rozmanitých chemických reakcí, probíhajících v každém živém organismu po celou dobu jeho existence

• Látkový = v buňce dochází k přeměnám sacharidů a lipidů, syntetizují se informační molekuly a stavební látky

• Energetický = soubor všech reakcí, v buňce spojených se získáváním zdrojů energie nebo s uvolňováním energie

1) Anabolismus (asimilace)
– skladné procesy
– slouží k syntézám složitějších organických sloučenin z látek jednodušších
– děje endergonické = energie se při nich spotřebovává
– např. fotosyntéza, vznik škrobu z glukózy aj.

2) Katabolismus (disimilace)
– rozkladné procesy
– ze složitějších organických sloučenin vznikají látky jednodušší
– děje exergonické = energie se při nich uvolňuje
– např. dýchání

• Enzymy
– bílkovinné povahy, mají úlohu biokatalyzátorů
– bez nich by chemické reakce nemohly probíhat nebo by probíhaly příliš pomalu
– molekuly mohou být tvořeny pouze bílkovinnou nebo mohou kromě ní obsahovat nebílkovinnou účinnou složku – tzv. koenzym, odpovídající v tom případě za katalytickou fci enzymu

• Přenos energie v buňce
– buňka může přímo využít jen energii chemických vazeb, ta je rozváděna po buňce a podle potřeb využívána
– nejdůležitější z nich je sloučenina ATP, která slouží jako univerzální přenašeč energie v buňkách všech organismů včetně člověka
– buňka může využít také energii protonového gradientu (vytvořeného na membránách)
– v buňce je udržováno stálé množství molekul ATP bez ohledu na jejich spotřebovávání a uvolňování při reakcích. Dlouhodobě je energie uchovávána ve formě zásobních organických látek (sacharidy, lipidy, bílkoviny)