Alois JIRÁSEK (1851-1930)

– pocházel z Hronova
– po gymnáziu vystudoval historii na filozofické fakultě v Praze a od r. 1874 učil na Litomyšlském gymnáziu
– po 14 letech přešel na gymnázium v Žitné ulici v Praze
– se svou rodinou žil v ústavní a k prvnímu veřejnému vystoupení se odhodlal až v r. 1917
– kdy jako první podepsal Manifest českých spisovatelů za národní samostatnost
– krátce pak působil jako senátor v parlamentu ČSR

Tvorba:
Dílo je rozsáhlé a čítá romány, povídky a divadelní hry, zde zobrazil české národní dějiny od nejstarších dob až po NO. Jeho historickou tvorbu můžeme rozdělit do několika oblastí, podle toho kterou historickou epochu zobrazil.
Nejstarší období dějin ztvárnil ve Starých pověstech českých, byli určeny hlavně mládeži a ke kterým čerpal prameny hlavně ze středověkých kronik (Kosmas, Dalimilova kronika).
Období husitské – zobrazil v celé šíři od počátků až po vládu Jiřího z Poděbrad.
Mezi proudy – románová trilogie, zde vyjádřil svůj názor na vznik husitství, které pojímal jako lidové soc. hnutí. Zobrazil zde českou společnost na přelomu 14 a 15 stol., kdy vznikaly konflikty mezi králem Václavem IV. arcibiskupem pražským a vysokou šlechtou. Zachycuje rovněž vydání Kutnohorského dekretu v r. 1409 a vzrůstající české reformační hnutí pod vedením Jana Husa.

Proti všem – románová trilogie
– sleduje období 1419-20, kdy se rozmáhá a vrcholí husitské hnutí. Snažil se zobrazit všechny složky husitské
revoluce: radikální tábory, chiliastické sekty a umírnění Pražany.
– dějový rámec tvoří osudy zemanské dcery Zdeny z Hvozdna a její láska k fanatickému knězi Janu Bydlinskému
– oba se dostanou mezi náboženské sektáře (adamity)
– oba hájí manželský svazek před volnou láskou, stihne je msta zfanatizovaného davu
– román vrcholí vylíčením bitvy na Vítkově r. 1420.

Bratrstvo – nejvyzrálejší husitská trilogie
– dějištěm této trilogie je Slovensko v 50. letech 15. století, kdy zbytky husitských vojsk hájí tuto zem pro
Ladislava Pohrobka proti Janu Hunyadymu
– po vítězné bitvě u Lučence r. 1451 jsou však husité – bratříci zatlačování a nakonec poraženi
– celý cyklus je propojen příběhem lásky hejtmana bratříků Talafúse ke krásné, ale zrádné Marii
– patří k umělecky nejlépe propracovaným ženským hrdinkám tohoto autora

Husitský král – nedokončený dvoudílný román
– v němž na příběh Jiřího z Poděbrad vytvořil historickou analogii k protirakouskému odboji Čechů a Slováků za 1. světové války

Z Čech až na konec světa – cestopisná kniha
– zobrazuje období Jiřího z Poděbrad
– jde o převyprávění cestopisu Václava Šaška z Bířkova z konce 15. stol.
– vylíčil cestu poselstva Jiřího z Poděbrad vedeného Lvem z Rožmitálu a z Blatné k francouzskému králi
s mírovým poselstvím

Období husitské rovněž zpracoval v dramatech Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč
Téma pobělohorské zobrazil v několika románech:
Skály – zobrazuje selskou vzpouru organizovanou evang. knězem Matoušem Ulickým v Orlických horách
Psohlavci – zobrazuje povstání chodů proti šlechtici Lamingerovi v 90. letech 17. stol
– Chodové jsou strážci hranic měli od nepaměti řadu výsad od českých panovníků (nevztahovaly se na ně roboty)
– západní hranice (s Německem) však za Habsburků ztratila význam, i když se Chodové neúčastnili stavovského
povstání, jejich území dal císař do zástavy šlechtici Janu Lamingerovi, nutil je robotovat
– zpočátku se Chodové snaží vyjednávat, když nic nevymohli, vzbouřili se
– v závěru románu dějinné podaní splývá s bájí: do roka a do dne umírá Laminger, kterého statečný Jan sladký,
zv. Kozina, vyzývá před popravou na boží soud
– Kozina byl popraven 28.11. 1695. Laminger zemřel 2.11. 1696

Temno – vrcholné dílo
– děj se odehrává ve 20. letech 18. stol. v Praze na Skalce u Opočna
– kniha líčí morální a kulturní situaci českého národa v době protireformačního útlaku, zosobněn jezuitou
Antonínem Koniášem
– hl. postavy: děti kacířského myslivce Machovce Helenka a Tomáš, který je udán za uchovávání nekat. knih
– podaří se mu uprchnout do Žitavy
– jeho děti jsou dány na výchovu ke sládkovi Březinovi do Prahy
– Tomáš pracuje na vinicích, kde má možnost se stýkat s tajnými nekatolíky
– Helenka je dána na převýchovu k Březinově tchýni, ortodoxní katoličce paní Lechové
– Helenka se zamiluje do mladého Jiřího Březiny, je mu určena dráha katolického kněze
– román vrcholí nevelkou scénou svatořečení Jana Nepomuckého r. 1729, jehož kultem chtěli jezuité zahladit
mezi českým lidem památku na Jana Huse.

Období národního obrození, pracoval na základě vlastních historických studií
F. L. Věk – 5-ti dílná románová kronika
– zobrazil životní osudy dobružského rodáka, kupce a národního buditele Františka Vladislava Heka
– v jeho životních osudech odhaluje autor základy obrozeneckého procesu na konci 18 a počátku 19. století
– vystupují zde i známé osobnosti: Šebestián Hněvkovský, V.Thám, J.Dobrovský, V.M. Kramerius atd.
– věk se chce původně věnovat hudbě a divadlu, po milostném zklamání zakotví v rodinném městečku
– poslední díl líčí osudy jeho syna, právníka Václava Vlastimila
– dílo končí r. 1816, kdy byla čeština zavedena na gymnázia

U nás – 4 dílná románová kronika
– Úhoř, Novina, Osetek a Zeměžluč autor zobrazil rodné Hronovsko ve 20-50 letech 19. stol
– obrozenecké hnutí má zde jiný charakter, směřuje k řešení soc. problémů a ke zlepšení hmotné situace
venkovského lidu blahodárným působením kněze Josefa Regnera – Havlovického

Filozofická historie – povídka
– zobrazil události kolem revolučního roku 1848, jak se odrazily v postojích studentstva i městské honorace