Auguste Renoir (1841 – 1919)

– v mládí se učil malbě porcelánu a vějířů

– sklon k vychutnávání smyslových požitků

– s Monetem a Sisleym začal malovat v plenéru v Chailly

– účastnil se první výstavy (i dalších)

– navštěvoval zahradní tančírny – okouzlovalo ho veselí lid. zábav (Tanec v Moulin de la
Galette)

– jeho klasicistní období se nesetkalo s kladným ohlasem

– v pozdním období zaujat půvabem ženského těla; také se zabýval sochařstvím (sám
vymodeloval pouze podobiznu svého syna)

– dával si přivazovat ve stáří štětec k ruce – byl ochrnut

– působením Moneta začal na konci 60. let prosvětlovat paletu, rozkládat lokální tón na
skvrny čistých barev a pozorovat změny barev při růz. osvětlení a za různé atmosféry

– maloval krajiny a figurální obrazy v plném slunečním světle, využíval kontrasty teplých
světel a studeně modrých stínů (Milenci)

– podobizny

– cesta do Itálie urychlyla jeho stylovou proměnu

– Koupání – snažil se dosáhnout chladného tónu pompejských fresek

– černou považoval za barvu a nikdy se jí nevzdal

– hl. motiv jeho pozdního období – ženský akt (hřejivé tóny červené, smaragdové, rumělka,
odstíny hnědé, kobaltová modř)

– Snídaně veslařů, Deštník, Turecká lázeň, Lože

– zájem o figuru, opakoval stále stejné typy, ale pokaždé s novým zaujetím pro barevný půvab