Carl Gustav Jung
-podle vztahu člověka k sobě a k světu
-rozdělení podle rozdílu v síle, rychlosti a délce inhibice a excitace
1. extrovertní – otevřený, společenský, přístupný, aktivní, zaměřen na svět
-krátkodobá excitace – hned přijde inhibice
-brzy odchází pozornost, hůř se tvoří podmíněné reflexy, potřebují silnější podnět k vyvolání excitace než introverti
2. introvertní – uzavřený, zaměřený na sebe a své problémy, nedůvěřivý k okolí, plachý, moc přemýšlí, neprůbojný, nejistý, vnitřní svět, hluboké city, nepřizpůsobivý
-dlouhodobá excitace – lepší řidiči
Sheldonova typologie – rozdělení podle vzhledu a tělesné konstituce
-sportovní typ – vyrovnaný
-leptosomní – jemná postava, malé tělesné obvody, tenká kůže, málo tuku, tupost, chlad
-piknik – moc tuku, velké obvody, smutek, veselost
Eysenckova typologie
LABILNÍ
náladový nedůtklivý
úzkostlivý neklidný
střízlivý agresivní
pesimistický vznětlivý
reservovaný měnící postoje
nespolečenský impulsivní
tichý optimistický
rigidní aktivní
MELA CHOL
INTROVERTNÍ EXTROVERTNÍ
FLEG SANG
pasivní společenský
pečlivý přístupný
rozvážný hovorový
mírumilovný živě reagující
ovládá se nenucený
spolehlivý čilý
nálad.vyrovnaný bezstrastný
klidný organizující
STABILNÍ
-model charakterizuje osobnost a její temperamentové vlastnosti kombinací dvou rysů – extroverze x introverze a stabilita x labilita
Chování v zátěžových situacích
-stres = vnitřní stav jedince, který je buď něčím ohrožován nebo takové ohrožení očekává a přitom se domnívá, že jeho obrana proti nepříznivým vlivům nebude dost silná; znamená tlak situačních podmínek na člověka – vnitřní napětí, důraz – obecně – úzkost, frustrace, konflikt a další zátěžové situace
-psychicky – zátěžové situace únikového typu – zvýšení požadavků na jedince při ztížených podmínkách pro jeho činnost
-adaptační syndrom = fyziologická reakce
1. poplachová reakce – vyvolává fyziologické změny organismu (třes rukou, bolest hlavy, zvracení)
2. adaptace
3. vyčerpání
-rozšířené zorničky, uvolnění cukru do krve – připravení organismu k určité akci = samovolně probíhající reakce
-psychické reakce – agrese, deprese, emoce hněvu
-frustrace = psychický stav vyvolaný působením překážek na cestě k cíli, k uspokojování různých potřeb
-překážka – vnější – fyzická a psychická
-vnitřní – komplex
-krátkodobá = chronická – deprivace
-dlouhodobá:
a) fyzická – nedostatek spánku či výživy
b) psychická – nedostatek citů, neuspokojování citových potřeb
c) sociální – při nedostatku uznání
d) existenční – např. ve válce
-druhy kofliktních situací:
I. vnější konflikt – vnější okolí klade protichůdné požadavky
II. vnitřně vnější konflikt – okolí klade požadavky, které se neslučují s našimi
III. vnitřní konflikt – něco si vsugerujeme, usmyslíme
-reakce na konflikt – projevení zvýšením emocionálním vypětím
a) reakce trestající navenek = agrese – vybití přes fyzické či slovní napadání druhých; projekce – svalování viny na ostatní; vzbuzování pozornosti, snaha bát za každou cenu středem společnosti; identifikace s určitou osobou, skupinou či institucí
b) reakce trestající dovnitř – přestane mít rád sám sebe, výčitky svědomí, pocity viny a neschopnosti
c) reakce netrestající – nahlížení na problém bez citového napětí, potlačení emocí, dát prostor rozumovému zpracování problému (racionalizace konfliktu – naplánujeme si, jak bychom konflikt mohli řešit)
d) speciální případ reakce netrestající – únik = vyhýbání se povinnostem či nepříjemnostem, izolace, potíže jakoby neexistují ale také únik do nemoci
-příčiny stresu – stresory
a) katastrofy – přírodní (zem.), autohavárie, úraz
b) životní změny – přizpůsobení, škola, sňatek, smrt
c) denní starosti
d) konflikty – vnitřní a vnější