DRUHY UČENÍ

● Podle obsahu
1. Intelektuální (lognitivní)
výsledkem jsou vědomosti (teoretické poznání o skutečnosti)
– mechanický
bez porozumění
– neexistuje nebo je nemohu nalézt
– logický
učení s porozuměním
dovedu nalézt vnitřní vztah

2. Senzomotorické
účast analyzátoru a pohybu

3. Sociální
například – stolování, česání
prostřednictvím intelektuálního nebo senzomotorického učení (uplatnění v praxi)

● Podle uplatnění ve vývoji
1. Senzomotorické
u dětí
2. Sociální
3. Intelektuální
V dospělosti většinou všechny tři, ale množství zastoupení je různé, podle profese

● Podle spontaneity
1. Spontánní
předem nestanovujeme cíl se něco naučit, ale potřeba aktivity
prostřednictvím ní získáváme poznatky
a. Ontogenetická podoba – manipulační
4. měsíc – cucání hraček
b. Experimentace
základem je orientačně – pátrací reflex (1. rok)
lokomoční aktivita – chůze
bez cíle nebo v pozdějším věku jako doprovod řízeného učení

2. Řízené
a. Řízené druhou osobou
v podobě – někdo mě řídí
někdo pro mne stanoví cíl
b. Samoučení
od 3. roku si řídím sám co chci (vytyčím si cíle)
obvykle ve 3. roku – jsou cíle nedosažitelné
rodič usměrňuje co dítě chce a co může → konflikt = období prvního vzdoru
→ rozvoj poznávacích vlastností

3. Problémové
kombinace spontánního a řízeného = metoda postupných kroků
jsou nám stanoveny opěrné body, které nás usměrňují (i naše učení), ale dovedou nás k cíli
opěrné body – předcházejí neúspěchům, pomoct
– vyplnění mezer mezi body je výsledkem samoučení

PODMÍNKY
1. Vnější
1. Parametry obsahu učení (rozsahu)
– čím více se mám naučit, tím je učení delší pro osvojení, tím se snižuje záruka procesu úspěchu někdy vede
až k nezdaru (pomůže nám rozdělit si obsah na části)
– srozumitelnost
akceptuje na minulou zkušenost
názorností
– na struktuře poznatků
uspořádání do pyramidy
od základních údajů → specifické poznatky (písmena → čtení)

2. Znalost cíle
neznáme cíl = malá efektivita učení

3. Metody a prostředky pro dosažení cíle
a. Metody přímé prezentace obsahu
nejsou dlouhodobé, někdo mi dá na „táce“ a já je vezmu
malá účast mě
b. Metody nepřímé prezentace obsahu
musíme se prodrat k cíli
dlouhodobý až celoživotní charakter

4. Čím pestřejší prostředky → více uchování
snazší vybavení
jistota dosažení cíle

5. Metody
a. Celková metoda učení
sednu si k matice a sedím
b. Metoda dílčí
každý den jeden příklad → za týden budu připravena na test
c. Metoda kombinovaná
například maturita

6. Mikroklima (konkrétní prostředím, kde se učím)
– organizace prostoru (členění)
– barevnost prostoru
– teplota (21-23 oC)
– přítomnost kyslíku (zívání)
– světlost (ideální – rozptýlení denního světla)
– hluk (větší než 10 db ruší) X absolutní ticho (působí depresivně

7. Druzí lidé
kladný vztah → lepší výsledek učení
záporný → prodlužuje se doba, velké chyby

2. Vnitřní
vycházejí z učícího se jedince
a. Tělesný stav
– celkový – celkový zdraví, pocit: mě nic nebolí, fyzický zdraví
– momentální – po dvou hodinách tělocviku, ovlivňuje uspokojení biologických potřeb
b. Psychický stav
schopnost ovládat své city (v citové rozrušenosti)
do toho se promítá kvalitou pozornosti
2 – 3 hod po probuzení ↓
3 hod po obědě ↓ kvalita pozornosti se snižuje
2 – 3 hodiny před spánkem ↓
c. Schopnosti
– obecní schopnost
vyplývají ze zvláštnosti řeči, myšlení
zárukou úspěšnosti ve více oborech
– specifické schopnosti
výtvarné, matematické, dramatické
předpokladem pro úžeji vymezené činnosti
d. Zájmy (motivy)
motiv = pohnutka k činnosti
neznalost – může být motivem se to naučit (dokazuji si, že když váži 50 kg, můžu mít obrovské svaly)
e. Seberegulační vlastnosti (vlastnosti vůle)
řídíme sebe sama (na změnu sebe sama)
ovlivňují vlastnosti vůle