Český stát od Břetislava I. po rok 1197

BŘETISLAV I. (1034/35 – 1055)
– Oldřichův syn, „český Achilles“ – schopný vládce a udatný bojovník
– nový rozmach státu, dovršení centralizace moci
– unesl z kláštera svou nastávající ženu Gutu = Jitku – pověst o Břetislavovi a Jitce
– r.1039 vpád do Polska – 2.pokus vytv.česko-polskou říši jako obranu proti německé expanzi – dobití Slezska, Krakovska, Hnězdna
– velká kořist, ostatky sv.Vojtěcha převezeny do Prahy
– v Hnězdně nad hrobem sv.Vojtěcha formulován nejstarší soubor zákonů = Břetislavova (Hnězdenská) dekreta:
• dodržování křesťanských zásad
• nerozlučitelnost monogamních manželství
• příkaz světit neděle a svátky
• tresty za vraždy, alkoholismus

– 2 výpravy císaře Jindřicha III. do Čech – v první r.1040 poražen u Domažlic; při druhé r.1041 poražen Břetislav – ztráta dobytých území, slib vazalské věrnosti, lenní poplatek
– Morava rozdělena do 3 údělných knížectví mezi Vratislavovy syny: Vratislava, Konráda Brněnského, Otu – knížectví brněnské, olomoucké, znojemské
= záruka soudržnosti státu, zabezpečení hranic proti Uhrám a Rakousku
(Břetislavův prvorozený syn Spytihněv určen pro vládu nad Čechami a Moravou, nejmladší Jaroslav pro církevní dráhu)
– kolem r.1050 zal.první klášter na Moravě – Rajhard
– r.1054/55 ustanoven seniorát = stařešinské právo – vládcem v Čechách vždy nejstarší příslušník přemyslovské dynastie (snaha předejít sporům o trůn) – nedodržováno

– po Břetislavově smrti 150 let bojů o trůn + zásahy německých panovníků, závislost českých panovníků – krize oslabující stát
SPYTIHNĚV II. (1055-1061)

VRATISLAV II. (1061-1092)
– vládl po smrti bratra Spytihněva, druhorozený syn Břetislava II.
– nejschopnější v tomto období
– spojenec císaře Jindřicha IV. v bojích o investigaturu s papežem Řehořem VII. Při dobývání Říma – r.1085 za to dostal královský titul (poprvé v Čechách) – pouze pro 1 osobu, zbaven poplatků říši, ale povinnost účastnit se na slavnostních aktech říšského dvora i na voj.výpravách s určitým počtem vojáků
– kulturní vzestup země, zisk Budyšínska a Zhořelecka
– při Vratislavově korunovaci vznikl iluminovaný rukopis – Kodex vyšehradský = doklad vyspělé románské knižní malby
– k oslabení centralismu a vládychtivosti pražského arcibiskupa – jeho bratra Jaromíra zal.r.1063 biskupství moravské se sídlem v Olomouci
– vyšehradská kapitula podřízena přímo papeži; knížecí sídlo přeneseno na Vyšehrad
– přestavba sázavského kláštera a kostela, ale koncem 11.stol.papežem Řehořem VII.zákaz slovanské bohoslužby

– porušování zásad seniorátu – rozbroje mezi uchazeči o moc – epizodní vlády
KONRÁD I. BRNĚNSKÝ (1092)

BŘETISLAV II. (1092-1100)
– zakročil proti čarodějnictví – vyhnal čaroděje
– definitivně vyhnal mnichy za Sázavského kláštera

BOŘIVOJ II. (1101-1107, 1117-1120)
SVATOPLUK (1107-1109)
VLADISLAV I. (1109-1117, 1120-1123)

SOBĚSLAV I. (1125-1140)
– nejmladší syn Vratislava II. – přechodná stabilizace moci
– r.1126 početná armáda něm.krále(pak císaře) Lothara poražena u Chlumce v S Č. – zajištěn klid
– budování kostelů (románská rotunda na Řípu – na počest vítězství nad Lotharem), klášterů, přestavba knížecího paláce, opevnění Pražského hradu – kamenná pevnost, sídlo Vyšehrad – zveleben kostel sv.Petra

VLADISLAV II. (1140-1172)
– syn Vladislava I., 2.český král
– r.1147 účast v 2.křížové výpravě (pro boj s Turky nedorazila do Jeruzaléma)
– za slib pomoci něm.císaři Fridrichu I. Barbarossovi (Rudovous) při dobývání Milána – r.1158 přislíben královský titul pro něho i jeho nástupce
– zřekl se trůnu ve prospěch syna Bedřicha, ale dlouhé spory o trůn, zásahy štaufských císařů – těsnější závislost na říši
– stavba kamenného mostu přes Vltavu (pojmenován podle jeho ženy Judity, 2.nejstarší ve střední Evropě, r.1342 se zřítil), kupeckých domů, klášterů (ve 12.stol.příchod premonstrátů – Strahovský klášter., cisterciáků, johanitů), kostely (rotunda sv.Kateřiny ve Znojmě)

– Vladislavovi nástupci – boje o moc, ztráta autority čes.vládce – zásahy císařů do čes.záležitostí
– r.1182 zřízení samostatného markrabství moravského – markrabě Konrád II. Ota (uděleno Fridrichem I.Barbarossou) = postavení svébytného útvaru (podřízeno přímo císaři), ač tvoří soustátí s Čechami
– období bojů o trůn až do konce 12.stol

BEDŘICH (1172-1173)

SOBĚSLAV II. (1173-1178)
– tzv.selský kníže = ujal se lidu, znelíbil se šlechtě a císaři

KONRÁD II. OTA (1189-1191)
– r.1189 vydána statuta knížete Konráda – český zákoník (šlechta jako vrstva svobodných a dědiční vlastníci půdy
– zemřel na voj.výpravě do Itálie s něm.králem Jindřichem V.

VÁCLAV (1191-1192)