František Palacký (1798 – 1876)

pocházel s Hodslavic, z evangelické rodiny. studoval na gymnáziu a pak na lyceu v Bratislavě, kde se spřátelil s P.J.Šafaříkem a Janem Kollárem. Odtud odešel do Prahy kde se bohatě oženil, proto všechny své síly věnoval vědecké a politické práci.

& Staří letopisové čeští od r. 1378 do r. 1527 – staročeská kronika
byl vyzván aby pokračoval v práci na českých dějinách, začal s výzkumem všech českých a některých zahraničních archívů. Národní dějiny psal německy, od r. 1848 česky.

& Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě
Časově obsáhly dobu od začátku národních dějin do roku 1526. Husitství vidí jako demokratický, protifeudální odboj s cílem svobody myšlení. Česká historie od pravěku do nástupu Habsburků na český trůn. Smysl našich dějin viděl v stálém potýkání se s Němci, husitství vyzdvihoval jako nejslavnější období našich dějin. Vliv díla byl obrovský a silně působil na pozdější dějepisectví na uměleckou prózu.

Také založil časopisu Časopis Českého muzea časopis českého dějepisectví, podílel se rovněž na založení Matice české spolku pro vydávání české vědecké literatury.

Politická činnost:
Byl vůdčím činitelem národní liberální strany. Za revoluce byl zastáncem austroslavismu, který vycházel z potřeby zachovat rakouskou monarchii jako ochranu malých slovanských národů před Německem. Po rakousko-uherském vyrovnání od tohoto názoru odstoupil