Generace buřičů – VIKTOR DYK: KRYSAŘ

Krysař je podivný už tím, že nemá jméno. Jeho povoláním je vyvádět z měst krysy, které jdou za zvuky jeho píšťalky. Tak se dostane jednoho dne i do města Hammeln. Má odtud odvést krysy. Musí přitom hrát pokaždé na příšťalku a jít až k řece. Krysy jdou za ním a řeka je nakonec pohltí. Na břehu řeky u města Hammeln žije Jörgen Sepp. Je to hloupý chlapec, kterému se celé okolí posmívá. Krysař vykonal svou práci, ale radní mu za ni nechtěli zaplatit. Tvrdili, že je částka za tak malý úkon přehnaná a říkali také, že smlouva nemá druhou stranu a Krysař nemůže prokázat svou totožnost. Krysař se při svém pobytu ve městě zamiloval do Agnes. Přestože měla milence, se kterým čekala dítě, tak jej nechtěla a milovala Krysaře. Byla však bezmocná. Jako všichni ve městě ale znala pověst o zemi Sedmihradské. Když prý člověk podle této pověsti vstoupí na hoře Koppel do propasti, dostane se do země, kde neexistuje hřích ani vina, bolest ani žal. A tak se Agnes vydala hledat tuto krásnou předtuchu. Když to Krysař zjistil, strašně jej to ranilo. Vydal se za Agnes a hrál přitom smutně na svou píšťalku. A celé město se táhlo za ním. Věděli, že jdou do Sedmihorské země a viděli před sebou krásné sny. Krysař sice chtěl město ušetřit pro svou lásku k Agnes, ale píseň vlákala všechny do propasti. Končí zde i sám Krysař. Zůstal pouze Jörgen a jedno malé zapomenuté dítě. Jörgen si totiž nedokázal kvůli své hlouposti představit novou krásnou zem. A žádné představy jej tedy nikam netáhly. Stojí také před branou Sedmihradské země, ale nakonec se rozhoduje a odchází najít ženu, která by dala dítěti pít.