Honoré de Balzac, Otec Goriot

– realistický román, který zobrazuje soudobou francouzskou společnost, kde převládají intriky a podvody, kde není místo pro poctivou práci, lidskou čest a kde se i láska získává pomocí finančních prostředků

– hlavní postavy:
JAN JOACHIM GORIOT – hlavní hrdina románu, který dal vše svým dcerám a zemřel v chudobě
EVŽEN RASTIGNAC – mladý student práv, který se chce co nejvíce přiblížit vyšším společenským vrstvám

Goriot pracoval jako dělník v závodě na výrobu nudlí, ale svou velkou pílí a šetrností se domohl značného majetku a později se dokonce stal i majitelem celého závodu. Velice brzy mu zemřela žena, a tak zůstal sám na výchovu svých dcer Anastázie a Delfíny. Věnoval jim veškerou lásku, zahrnoval je dary a snažil se vyhovět všem jejich nákladným rozmarům. Přes otcovo varování se dcery vdaly podle vlastního uvážení. Anastázie za hraběte de Restand a Delfína za bankéře de Nucingena. Goriot oběma poskytl pohádková věna, čímž se zavděčil zejména ženichům, jimiž byl zpočátku vždy vítán. Později svým dcerám začal překážet. Ve společnosti se za něj styděly kvůli nuzným poměrům, ze ktrých ne vlastní vinou pocházel a nerady se s ním ukazovaly na veřejnosti. Postupem času ho připravily o všechny jeho peníze a Goriot strávil zbytek života v podprůměrném penzionátu – Domu paní Vauquerové.

Vdova Vauqverová u něj ucítila peníze a dobré mravy a snažila se jej získat. Když zjistila, že je Goriot nedobytný, začala jej nenávidět, pohrdat jím a svou nenávist rozšiřovala mezi ostatní nájemníky. Pan Goriot, jak mu zpočátku říkali, byl člověk velmi tichý a málomluvný, což z něj dělalo postavu tajemnou a o jeho životě a minulosti se v penzionátu neustále vedly spekulace. I když byl nadobro odloučen od svých dcer, bylo pro Goriota prioritou štěstí jeho dcer. Ty si na svého otce vzpomněly , pouze když něco potřebovaly. Nejčastěji to bylo zaplacení dluhů jejich milenců. Věděly, že jejich otec by raději zemřel, než by je nechal na holičkách a vědomně toho zneužívaly. Lidé v penzionátu si mysleli, že své peníze prohrál a dcery považovali za milenky, které si vydržoval. Pomalu se začal vytrácet i respekt, který měl Goriot zpočátku díky svému majetku, stal se jakýmsi obětním beránkem, nad jehož hlavou se spolčovali ostatní nájemníci. Začali mu říkat Otec Goriot. Byl už takřka žebrákem.

V této době bydlel u Vauqverové mimo jiné Evžen de Rastignac, natím ještě nezkažený čestný venkovský mladík, který přijel do Paříže studovat práva, aby vymanil svou rodinu z úpadku. Ctižádostivý Evžen byl plný naivních ideálů mládí a byl rozhodnut dobýt Paříž. Měla mu k tomu dopomoci vzdálená sestřenka komtesa de Beauséant, jedna z nejváženějších žen té doby. Ta jej nejenom uvedla do vysoké společnosti, ale zasvětila jej také do jejích tajů a zákonů. K udržení však potřebuje peníze, proto pošle dopis rodině, aby mu posílali více peněz, že se potřebuje prosadit ve společnosti. Zadluží se i u svého spolubydlícího, uprchlého trestance Vautrina, který mu vyložil svůj ďábelský plán; mladičká Viktorína Tailleferová byla dcerou boháče, který ji po smrti její matky zcela zavrhnul. Ujala se jí matčina přítelkyně, která ji vychovávala ve skromných poměrech penzionátu. Vautrin chtěl využít toho, že Viktorína tajně milovala Evžena. Chtěl nechat v souboji zabít jejího bratra, aby ji otec po ztrátě jediného dědice musel uznat za vlastní. Viktorína by zdědila nesmírné jmění, které by pak náleželo jejímu potenciálnímu manželovi Evženovi, který z něj měl poskytnout nemalou část Vautrinovi za zprostředkování celého plánu. Evžena tento návrh zpočátku naprosto šokoval a přestože peníze byly skutečně jediným prostředkem k dosažení jeho cílů, rezolutně jej odmítl. Vautrin ale věděl, co se v duši mladého muže odehrává, a tak neustále nahlodával jeho svědomí i morálku. Neustále na něj naléhal a odkrýval mu pravdivou stránku lidské společnosti, kterou však Evžen ještě nechtěl znát, protože tušil, že pro úspěch v ní by se musel sám zkazit.

Přestože Evženovi tento stav zaváněl povrchností a omezenectvím, stál o to se s ním ztotožnit a hodlal k tomu využít některé z urozených dam. Nejprve zkoušel své štěstí u krásné paní de Restand, ale byl ještě nezkušený a dopustil se mnoha společenských chyb, takže u ní nakonec pohořel. Ke svému úžasu se ale dozvěděl, že otcem této nesmírně bohaté, krásné a celou Paříží obdivované dámy je ubohý otec Goriot. Toto zjištění dohnalo Evžena k hlubšímu přemýšlení nad jeho postavením. Díky vzdálené příbuzné se na plese seznámil s Goriotovou druhou dcerou Delfínou, která zrovna opustila milence a která byla v záchvatu zoufalství a samoty Evženovi přístupnější než její sestra. Stala se jeho milenkou, ale on se kvůli ní zároveň stal hazardním hráčem a velice se zadlužil. Jeho smysl pro čest se nadále otupoval a on podvědomě začal přistupovat na Vautrinův plán. Ten jeho vnitřní rozpor vypozoroval a přes Evženův odpor realizoval první část plánu a Viktorína byla po smrti jejího bratra povolána ke svému otci. Vautrin, vlastním jménem Jakub Collin, byl ale záhy za pomoci svých starých nájemců Michonneauové a Poireta zajat tajnou policií. Oba tito nájemníci byli za svůj čin odsouzeni k vystěhování z domu, všichni totiž byli na straně uprchlého trestance, který se jim do té doby jevil jako příjemný a štědrý čestný muž.

Stejnou měrou, jakou se Evžen sbližoval s Delfínou, sbližoval se i s jejím otcem – stal se jejich prostředníkem a zároveň měl možnost nestranně sledovat jejich vzájemný vztah, který se mu už zpočátku jevil zcela jednoznačně. Otec byl svými dcerami bezohledně zneužíván, ale Goriot pro ně udělal vše, co chtěly. Dcery však mají stále větší finanční problémy a Goriot již nemá, co by jim dal, a proto je strašně zoufalý z čehož těžce onemocní. Evžen se o něj stará spolu se svým přítelem, medikem Biohomem, který hodnotí Goriotův stav jako smrtelný. Evžen okamžitě uvědomí obě dcery, ty ale o svého otce nejeví žádný zájem. A tak muž, který svým dětem věnoval vše, co měl, zemře ve strašných bolestech, jak fyzických, tak duševních, ve společnosti dvou studentů. Těsně před svou smrtí pronese hrůznou řeč o nevděčnosti a nedostatku lásky svých dcer, který tušil už dávno. Přesto, že by na to měl plné právo, nemluví o nich špatně bere veškerou vinu za jejich chování na sebe, který je přemírou své lásky rozmazlil. Jeho dcery ovládány svými manžely, mu neposkytly ani rakev a neobtěžovaly se ani dostavit na jeho pohřeb. Ten byl zaplacen Evženem a jeho přítelem.

Evžen Rastignac, jakožto svědek celé této lidské tragédie, je jí hluboce otřesen a na znamení odporu se rozhodne tento svět ovládnout.