Husitská literatura – 2. období – JAN HUS

narodil se v Husinci u Prachatic. Vystudoval artistickou a bohosloveckou fakultu UK, r. 1400 byl vysvěcen na kněze a od r. 1402 kázal v Betlémské kapli, r.1409 se stal rektorem Karlovy univerzity. K jeho názorům patřilo např. vystupovat proti odpustkům, kritizoval církevní hodnostáře za rozmařilý život, požadoval, aby církev žila v chudobě. Měl zásluhu na vydání Kutnohorského dekretu. Roku 1412 mu byla zakázána činnost v Praze, a proto odchází do jižních Čech, kde káže pod širým nebem a píše svá díla.roku 1414 je předvolán před koncil do Kostnice, kde má obhájit své učení. Po příjezdu je zatčen neměl možnost veřejného slyšení. Koncil ho nařkl z kacířství a vybídl ho, aby své názory odvolal. Neučinil tak a 6.7. 1415 byl upálen.

Psal latinsky a česky k latinským spisům patří:
„O církvi“ – v této knize vyslovuje názor, že hlavou církve není papež, ale Kristus. Křesťan tedy není povinen poslouchat papeže, pokud jsou jeho nařízení v rozporu s Biblí, která je pro Husa základem křesťanské nauky.

„O pravopise českém“ – lze ho považovat za 1. pravidla českého pravopisu. Místo tzv. spřežkového zde zavádí pravopis diakritický tj. rozlišování znamének. Dbal o správnou výslovnost, německá slova nahrazoval českými.
Česky psaná díla:

„Knížky o svatokupectví“ – ostrá kritika církve, vystupuje proti odpustkům
ve vyhnanství vzniká nejčtenější dílo
„Postila aneb vyloženie svatých čtení nedělních“ – vrchol Husovy kazatelské a spisovatelské činnosti.
„Postila“ – soubor kázání a výkladů čtení z evangelia. Jsou uspořádána podle církevního roku.
„Výklad Viery, Desatera a Páteře“- výklady 10 přikázání, otčenáš, modliteb věřím v Boha.
„Dcerka“ – spis, určený ženám a dívkám jak mají správně žít.
„Listy“ – velká část vznikla v kostnickém vězení. Náhrada za mluvené projevy k posluchačům, přátelům a studentům. Povzbuzoval je ve víře a v boji za pravdu.