Husitská literatura – 4. období

je charakteristické rozbroji mezi feudály. Církev ztratila své místo v politickém i hospodářském životě. Konec období byl charakter. válkami katolické šlechty v čele s uherským králem Matyášem Korvínem proti Jiřímu z Poděbrad a kališnické šlechtě. Byla pronásledována nová vzniklá církev – JEDNOTA BRATRSKÁ.
V r. 1468 byla v Plzni vytištěna Trojanská kronika – první tiskem vydaná kniha u nás. Prvotiskům – knihám vytištěných do r. 1500 se říká pleny (inkunábule).

Z liter. žánrů dominuje polemika.
Nejvýznamnější osobností byl Petr Chelčický – byl představitelem drobné šlechty, bohatstvím opovrhoval. Vzděláním byl samouk, měl rozsáhlé teologické znalosti. Byl důsledným pacifistou, tvrdil že násilí nelze přemoci násilím, proto odmítal obranné války, tedy i husitské.
O boji duchovním – zde zavrhuje husitské války. Jeho jedinou autoritou je Bible a přikázání Nezabiješ.
O trojiem lidu řeč – pojednání v němž autor odsuzuje dělení společnosti na stavy (kněžský, rytířský, robotný) proti němu staví Bibli a rovnost všech lidí.
Postila –kázání s úvahami, souhrn učení.
Nejvýznamnější dílo: Sieť viery pravé -kritika církve, hromadění majetku, touha po spravedlivé společnosti, představa ideální církve.
Byl zásadový kritik středověké společnosti, neměl smysl pro realitu a historický vývoj. Jeho díla měla později vliv na skupinu náboženských hloubavců, kteří v r. 1457 založili obec bratří a sester. Zakladatelem spol. byl Řehoř Krejčí. Byly pronásledováni katolíky a kališníky.

Později se začala objevovat i literatura zábavná. Nový vztah k životu ztělesňovala postava moudrého šaška krále Jiřího z Poděbrad, bratra Palečka, který spojil upřímnou náboženskou víru s radostí z pozemského života.
Hlad po zábavné tvorbě nemohl být hned ukojen, proto se vydávaly starší středověké skladby, byli upravovány do podoby bezrozměrného verše.
Velký zájem byl i o cestopisná díla: nejvýznamnější:
Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa – autorem je Václav Šašek z Biřkova.
Vypráví o cestě českého poselstva, které navštívilo Evropu.Od středověkých se liší důrazem na realitu a potlačováním fantastických prvků. Autor si všímal tamějších památek, výtvarného umění, ale také způsobu hospodaření a polit. zvyklostí.