INTERPRETACE PRÁVA = výklad práva, vysvětlení textu práva

Představuje složitou myšlenkovou činnost zabývající se výkladem významu norem. Cílem výkladu je zjištění smyslu, významu a postavení dané normy v právním řádu.

Výklad má i vedlejší význam – norma je obecné a statické pravidlo, které se musí aplikovat na konkrétní, proměnlivou a dynamickou životní skutečnost. Norma zastarává (od své účinnosti se začíná projevovat její opožďování za životem).

Pojetí interpretace:

a) v užším smyslu (kvalifikovaná) – provádí ji subjekt, který „sehrává roli“ (je v postavení) státního orgánu

b) v širším smyslu (laická) – provádí ji každý, kdo se dostane do styku s právem

TYPY INTERPRETACE PRÁVA

A) podle subjektu → kdo podává výklad

= určení, který subjekt výklad práva podává, s tím souvisí i výsledek jeho činnosti

o autentický výklad – tj. hodnověrný, podává ho ten, kdo sám normu vydal
– podává se formou jiné pr. normy (závazný) nebo mimoplatnou pr. úpravou (nezávazný)
– příkladem nezávazného výkladu je komentář ministra ve vyhlášce ministerstva

o výklad orgánu – je individuálně závazný pokud je součástí aplikačního aktu (tedy rozhodnutí)
aplikující právo – jindy má faktický význam, bývá zobecňován ve sbírce rozhodnutí a stanovisek

o oficiální výklad – služebně závazný výklad, poskytuje ho nadřízený svým podřízeným interními pokyny
– nezavazuje subjekty mimo linii nadřízenosti a podřízenosti, ale může se ji ve svých důsledcích dotýkat (způsob placení soudních poplatků)

o soudní výklad – zevšeobecňuje stanoviska zejména vyšším soudům
– nemá oficiální právní závaznosti v důsledku principu soudcovské nezávislosti
– v praxi mají autoritu, tak velkou, že je výjimkou rozhodnutí nižšího soudu v nesouladu s rozhodnutím soudu vyššího, stanoviska vyšších soudů jsou prezentovány v Judikatuře
– judikáty jsou právně nezávazné, čímž postrádají hlavní znak precedentu

o legální výklad – zákonný (legální) výklad je jediným typem závazného výkladu, k němuž bývá zmocněn některý vrcholný státní orgán
– k tomuto výkladu v současnosti nebyl zmocněn žádný státní orgán (dříve to byl Nejvyšší soud nebo předsednictvo Národního shromáždění)

o doktrinální výklad – tj. vědecký, je obsažen v publikacích, článcích, komentářích k zákonům, v důvodových zprávách apod.
– není právně závazný

B) podle metody → způsob výkladu

= postup, kterým získáváme či usilujeme získat pravdivé poznatky o znění právní normy

o jazykový výklad – spočívá v přiřazování významu k slovům na základě gramatických, morfologických a syntaktických pravidel
– určuje slovní význam a obsahovou stránku textu (sémantický a lexikální výklad)

o logický výklad – spočívá v užívání logic. argumentů, ty se v právu krystalizovali od dob římského práva

např.:
-) důkaz vyloučení (argumentum a contario), tj. důkaz opaku

-) úsudek od vyššího k nižšímu a od většího k menšímu – založen na argumentu, že může-li někdo činit více, tím spíše může činit méně

-) úsudek od nižšího k vyššímu a od menšího k většímu – spočívá v zákazu méně závažného jednání z něhož se dovozuje zákaz jednání závažnějšího

o historický výklad – porovnává starší úpravu s novou, což pomáhá objasnit cíl a okolnosti vzniku pr. úpravy a usnadnit pochopení konkrétného významu

o systematic. výklad – jde o zjištění obsahu normy v logickém vztahu k jiným pr. normám (jejich komplexu)
– zjišťujeme jím i postavení normy daného odvětví nebo systému práva

C) podle rozsahu → dle rozsahu výkladu ve vztahu k textu normy

o doslovný (adekvátní) výklad – stanoví výklad pr. normy doslovně, tj. přiměřeně textu v němž je vyjádřen

o zužující (restriktivní) výklad – stanoví výklad pr. normy úžeji než by vyplývalo z textu pr. normy
– existují pr. normy stejné či vyšší pr. síly na něž interpretovaný text neukazuje, ale zužují nebo rozšiřují jeho obsah

o rozšiřující (extensivní) výklad – stanoví výklad pr. normy šířeji než by vyplývalo z textu pr. normy
– např. SJM podléhá stejnému režimu i po rozvodu až do vypořádání, vojenské předpisy se vztahují i na brance