ŽIVOTNÍ CYKLUS KRYTOSEMENNÝCH ROSTLIN

– může být u krytosemenných dlouhý od několika týdnů do tisíce let
– podle délky životního cyklu je dělíme na:
Efeméry – jejich vývoj trvá jen několik týdnů (osívka jarní), je to typické pro rostliny rostoucí
v extrémních podmínkách (pouště, tundra)
Ozimy – vyklíčí na podzim, přezimují a na jaře vykvetou, vytvoří plody a umírají (např.
ječmen, řepka)
Jednoleté – vegetační cyklus trvá jeden rok, zpravidla od jara do podzimu (netýkavka, fazol)
Dvouleté – v prvním roce vytvářejí pouze stonek a listy, až druhým rokem vykvetou a vytvoří
plody (cukrovka, mrkev)
Vytrvalé – žijí více let, opakovaně kvetou a vytváří plody, zimu přečkávají v případě bylin v
podobě hlíz, oddenků nebo cibulí, patří sem také stromy. Z bylin je to například
jahodník, lipnicovité, cibule…

Vegetativní orgány krytosemenných
– stavba těla u krytosemenných je podobná stavbě u nahosemenných
– jediným rozdílem je výskyt trachejí, cév, které částečně nahrazují jednodušší cévice (tracheidy)
– stonek může být bud bylinný, dužnatý, nebo může sekundárně dřevnatět
– stavbou stonku se liší jednoděložné a dvouděložné byliny
– jednoděložné mají na povrchu pokožku, pod ní vrstvu sklerenchymu, tvořící mechanickou oporu a uvnitř stonku základní pletivo z parenchymu a v něm jsou volně rozptýlené uzavřené cévní svazky
– u dvouděložných je pod pokožkou primární kůra (cortex), tvořená kolenchymem či sklerenchymem a parenchymem s mléčnicemi, vyměšovacími kanálky a jinými orgány – uprostřed je střední válec (pericykl) s parenchymem, otevřenými cévními svazky uspořádanými do kruhu a s vytvořeným kambiem po obvodu
– listy dvouděložných se vyznačují velkou rozmanitostí tvarů a velikostí – mohou být bifaciální (konvalinka, dub, javor apod.) nebo méně často monofaciální (kosatec)
– zvláštní jsou listy sítiny – rozkladité, které jsou jednostranné a válcovité, některé rostliny jako např. jilm či begonie mají listy asymetrické
– u dřevin mohou být listy opadavé nebo neopadavé, podle toho v kterých zeměpisných šířkách rostou
– základním rozdílem mezi jednoděložnými a dvouděložnými je také stavba listu a uspořádání žilnatiny v listu
– jednoděložné mají zpravidla jednoduché a nedělené listy se souběžnou nebo obloukovitou žilnatinou
– dvouděložné mají listy často dělené nebo složené se zpeřenou či dlanitou žilnatinou
– ve stavbě kořene se jednoděložné a dvouděložné také liší: pro dvouděložné je typická allorhizie, pro jednoděložné homorhizie