Jaroslav Vrchlický (1853-1912)

– jeho občanské jméno Emil Frýda
– narodil se v Lounech
– po maturitě studoval na filozofické fakultě historii, románské jazyky , filozofii
– po 3 letech odchází ze studií do Itálie,kde působil jako vychovatel ve šlechtické
rodině
– po návratu působil jako tajemník Českého učení technického
– v r. 1893 se stává profesorem srovnávacích dějin literatury na pražsko univerzitě
– oženil se s dcerou Sofie Podlipské
– manželství bylo na začátku šťastné, ale později už ne krize se odráží v jeho tvorbě
– do té doby byl vysoce uznávanou osobností české poezie doma i v zahraničí
– od r. 1908 je velmi vážně nemocen /nervovou chorobou/
– ranila ho mozková mrtvice

Charakteristika tvorby:
Jeho dílo sčítá 270 titulů, z toho 80 básnických sbírek, zbytek tvoří překlady z 18 cizích jazyků a dramatické tvorby. Psal poezii, dramata,literární studie a překládal

Z hlubin (1875)
– 1. básnická sbírka
– sbírka, která prozrazuje silný vliv Nerudova Hřbitovního kvítí
– verše plné pesimismu a melancholie

ve sbírkách Eklogy a písně a Poutí k Eldorádu a dalších sbírkách 80. let vyjadřuje svou lásku k životu a rodinnému štěstí, oslavuje ženu jako zdroj krásy.

V 90 letech dochází v jeho intimní lyrice k prudkému zvratu.Dokazuje to sbírka:
Okna v Bouři (1894) manželská krize
– do ní je zařazena báseň Za trochu lásky vyjádření smutku, protikladnost zpovědi, básník odmítá lásku, ale zároveň po ní touží.

Intimní poezie dosahuje životní rovnováhy
Hudba v duši, Moje sonáta – uplatnil nové básnické formy románských literatur:
znělku, villonskou baladu, italskou baladu, rondel, ritornel

Filozofická poezie
Zlomky epopeje (1878-1906)
– hlásí se k idejím lidského pokroku a optimisticky zdůrazňuje velkou budoucnost lidstva
Selské balady
– čerpají náměty z dějin selského odboje,v baladách zachycuje počátek, nebo tragický závěr těchto bouří např. Hrabě Breda

Dramata: témata z českých dějin
Hippodamie
– nejslavnější drama, dramatická trilogie
– zpracoval jí jako scénický melodram Zdeněk Fibich
Noc na Karlštejně
– hra plná zápletek daných zákonem pobytu žen na hradě Karla IV

Překládal především z francouzštiny.
Přeložil jako 1. do češtiny Dantovu Božskou komedii.
Uvedl do české literatury řadu zahraničních spisovatelů:Victora Huga, Charlese Baudelaira, Danta Alighieriho, Francesca Petrarcy, Williama Schakespear, Johanna Wolfganga Goetha, Fridricha Schillera a dalších

Svým dílem dovršil úsilí o světovou úroveň české literatury
Svou poezií připravil místo pro nové umělecké směry, impresionismus a symbolismus