Josef Václav SLÁDEK (1845 – 1912) – Ruchovec i Lumírovec
– vyrůstal na venkově => přírodní tématika
– studoval gymnázium, poté přírodní vědy, literaturu a jazyky, během studia přispíval do Ruchu
– na studentské akci proti Rakousku => předvolán k soudu => utíká do Ameriky (1868 – 1870), je tam učitelem v Česko – Amerických rodinách, cestuje, píše fejetony – posílá je domů
– po návratu si uvědomuje přízemnost Ruchovců => od 1874 k Lumírovcům, od 1877 šéfredaktorem Lumíra
– hledá kompromis mezi Ruchovci a Lumírovci, drží Lumírovce pohromadě
– díla:
1) Venkovská poezie: vzpomínkové básně – náměty z dětství, sociální náměty
– „Selské písně a české znělky“ – námětem venkov – idylizace českého venkova => utíká k venkovskému tématu, venkov je symbolem lepšího charakteru
– sedlák symbolem spravedlnosti, čestnosti a pracovitosti
– úvahové básně – srovnává venkov a město, uvažuje nad majetkovými problémy na venkově
– vychází z lidové slovesnosti
2) Poezie pro děti: zakladatel moderní české poezie pro děti, původně psáno pro vlastní děti
– „Zvony a zvonky“, „Skřivánčí písně“, „Zlatý máj“ – jednoduché vyjadřování – snaha dětem vysvětlit svět kolem nás, vychází z ústní lidové slovesnosti
3) Překlady: překládá z angličtiny – Poe, Byron, Shalley
– přeložil 33 Shakespearových her – perfektně přeloženo, recitovat „Romeo a Julie“
Doplňující informace k Byronovi, kterého Slládek překládal: -nejvýznamnější představitel romantismu
-klasický básník
-vzbouří se, odejde do Řecka, zde bojuje a umírá na mor