Karel Čapek, Loupežník

– drama

U otcovského domu, ohrazeného a zamřížovaného jako pevnost, setkáva se neznámý mladík – – loupežník s Mimi, dcerou profesora. Svým smělým vystupováním si okamžitě získává její lásku. Při dostaveníčku jsou přistiženi jejími rodiči, kteří se vracejí z cest. Loupežník proklouzne za Mimi do domu a překvapeným rodičům zavře dům před nosem. Profesor se velmi rozčílí, přivolává na pomoc kde koho: hajného, kováře, starostu… Vše marně. Do tohoto boje přichází s dítětem v náručí starší profesorova dcera, která kdysi z otcovského domu prchla za svojí láskou. Je zklamána, utýrána. Vzbudí loupežníkovou velkomyslnost, ten jí otvírá dům a sám po zákroku staré služky(využívá příležitosti a dům zamyká) prchá. Slibuje však Mimi, že se vrátí.
Hra je oslavou mládí, i když často naukázněného a mnohdy i sobeckého. Vystihuje revoltu mladých proti měšťáckým konvencím a předsudkům. Loupežník je typem člověka, který jde za svým citem bez ohledu na střízlivý rozum. Pro svou lásku nezná překážek. Jeho smělost mu přináší úspěch, zejména u žen. Smiřuje se s ním i zlá služka Fanka (jednu chvíli jej chtěla zastřelit, ale bylo jí líto ztraceného mládí), na stranu milenců se nakonec přidává i paní profesorová, která se rozpomíná na své nerozumné chvíle mladosti.
Jen starý pan profesor se smutkem pozoruje, že s ním nikdo nesdílí jeho zásady. Zná jehom práci, povinnost a poslušnost, odříkání a trpělivé čekání.
„Loupežné mládí“ bylo sice zahnáno na útěk, přesto na něj mnozí s nostalgií, okouzlením a touhou vzpomínají.