Koloběh dusíku uhlíku a síry

Koloběh dusíku
-začíná molekulárním dusíkem N2 v ovzduší
-v atmosféře probíhají fotochemické, vznikají oxidy dusíku, ty se postupně oxidují na NO2 , který reaguje se vzdušnou vlhkostí za vzniku HNO3, která se dostává do půdy, kde vytváří dusičnany
-některé bakterie a sinice jsou schopny poutat atmosférický N a začlenit ho do svých dusíkatých látek, jako aminokyselin (= fixace vzdušného kyslku)
-rostliny využívají jako zdroj dusíku NO3- a NH4+
-v průběhu potravního řetězce přebírají tento N v organické formě další organismy
-po odumření rostlin, živočichů a bakterií se org látky obsažené v jejich tělech začínají mineralizovat, na tom se podílejí saprofylní bakterie (ty mimo jiné rozkládají bílkoviny na aminokyseliny, z nichž se uvolňuje čpavek – dostává se do prostředí a vzniká z něj kation amonný, který využívají nitrifikační bakterie, jsou to chemoautotrofní org, oxidují kation amonný na dusitany, dále až na dusičnany)
-dusičnanové aniony mohou být využity denitrifikačními bakteriemi, které je redukují až na N2
-je přibližně 50 druhů bakterií a 50 druhů sinic, které fixují dusík
-azotobakter – žije sám v půdě
-rizobium – žije v symbiose v hlízkách bobovitých rostlin
-proces fixace N probíhá za úplného nepřístupu O, je to proces velice energeticky náročný

Koloběh uhlíku
-do atmosféry se oxid uhličitý dostává činností organismů (dýchání, hoření, kvašení)
-je využíván fotoautotrofními org, ty jsou potravou jiných bakterií a živočichů
-po jejich odumření rozkládají jejich tkáně půdní heterotrofní bakterie, při tom se do ovzduší uvolňuje oxid uhličitý

Koloběh síry
-S je součást aminokyselin, odumřelé tkáně rozkládají saprofytické bakterie a při tom se uvolňuje sirovodík
-fototrofní sirné bakterie z něj odčerpají H a S je oxidovaná sirnými bakteriemi na síran, což je zdroj S rostlin, z rostlin berou S živočichové
-tyto bakterie též oxidují sirovodík na sírany