Květní diagram

– znázorňuje schématicky postavení a počet květních orgánů při pohledu do květu shora
– uprostřed je pestík, potom tyčinky, květní obaly

Reprodukční orgány květu

Tyčinky
– soubor tyčinek : androeceum, jedna tyčinka : stamen
– vývojově odpovídají mikrosporofylům (samčí pohl.org. u semenných rostlin), výtrusným listům u kapraďorostů – z nich se vyvinuly
– jedná se tedy o samčí pohl. org.
– u krytosemenných jsou tyčinky rozděleny na :
prašník – je tvořen 2 prašnými váčky, které jsou spojeny parenchymatickým pletivem –
konektiv
– každý prašný váček má dvě prašná pouzdra – zde vznikají pylová zrna –
haploidní mikrospóry, vznikají meiozou

nitka
– většina rostlin má všechny tyčinky v květu stejně dlouhé, pokud jsou některé delší než ostatní nazývají se mocnější (podle počtu např. čtyřmocné)
– pyl hmyzosnubných rostlin bývá lepkavý – přichycení na tělo opylovačů

Pestík
-* stáčením a srůstem plodolistů, soubor plodolistů v květu = gynaeceum
– samičí pohlavní orgán listového původu, nesoucí vajíčka
• semeník – shromažďují se zde vajíčka, podle postavení vůči listům ho dělíme na spodní,
svrchní a polospodní
• čnělka – střední trubičkovitá část, je různě dlouhá (pokud chybí – blizna přisedlá)
• blizna – na vrchu – přisedá na čnělku, po usazení pilového zrnka dochází k tomu, že klíčí do
pilové láčky
– podle postavení semeníku a ostatních částí květu dělíme na svrchní, spodní a polospodní
– pestík vzniká u krytosemenných rostlin srůstem jednoho nebo více plodolistů (megasporofyly)
– nahosemenné rostliny nemají pestík, plodolist zůstává plochý, nesrostlý a na něm jsou nezakrytá vajíčka