Lišejníky

Stavba
– symbioza houby (většinou vřeckovýtrusá) = mycobiont a sinice, nebo řasy = fycobiont
– houba dává tvar, vodu a minerály a převládá
– řasa – chlorofyl a org l., probíhá zde fotosyntéza
– různý charakter symbiosy, někdy v rovnováze, jindy 1 druh převládá
– vyskytují se na borce stromů, na půdě, na skalách
– lišejníky dokáží přežít i v extrémních podmínkách (vysoko v horách, na pouštích, pólech..), někdy se nazývají pionýrské organismy : objevují se jako první, průkopníci života
– slouží též jako bioindikátory: indikátory znečištění ovzduší, kumulují se v nich

Typy stélek
1) homeomerická – houba a sinice jsou v rovnováze

2) heteromerická – nerovnoměrně
a) korovitá – pevně přirostlá k podkladu, nejde od něj oddělit (mapovník zeměpisný)
b) lupenitá – stélka do plochy, k podkladu přichycena menší plochou, lze dobře oddělit
(hávnatka psí)
c) keříčkovitá – přichycen na 1 místě, rostou do výšky (dutohlávky)

Rozmnožování
– pohlavně se rozmnožuje pouze houba
– aby * nový lišejník musí se houbové vlákno setkat s odpovídající sinicí, nebo řasou
– rozmnožují se tedy nepohlavně pomocí:
1) fragmentací stélky – rozpadne se a druhá část se uchytí jinde
2) pomocí isidií – válcovité výrůstky, které obsahují jak houbu tak řasu, vyrůstají na okraji lišejníku
sorelií – kuličky, uvolňují se po prasknutí svrchní vrstvy lišejníku, obsahují řasu nebo sinici

Význam
– bioindikátor
– kumuluj se v nich radioaktivní látky
– využití ve farmaceutickém průmysl jako barviva
– potrava pro zvířata

Zástupci
Hávnatka, terčovka bublinatá, dutohlávka, větvičník, provazovka, terčovník, mapovník zeměpisný