Myšlení
-nejdokonalejší funkce schopnostního aparátu, zprostředkované poznání
-myšlením poznáváme souvislosti a příčinné vztahy mezi věcmi a jevy
-je projevem tzv. výkonové vlastnosti osobnosti neboli inteligence; testy IQ – Antauer a Rawen; prorozložení stupně inteligence platí statistická Ghausova křivka
-formy myšlení – formami myšlení se zabývá logika, která formuluje zásady správného myšlení; psychologie se zabývá myšlením v širším smyslu i chybným myšlením; zakladatelem logiky je Aristoteles, ten rozlišovat 3 roviny:
I. pojmy – média myšlení jsou pojmy, myšlení se odehrává v pojmech , pojem = pojmenování podstatných vlastností věcí a jevů, pojem je abstraktní
II. soudy – vztahy mezi pojmy, predikce = výpověď o subjektu
III. úsudky – vztahy mezi soudy, sylogismus = typ úsudku
1. nastolení problémové situace
2. proces analýzy a syntézy po předběžné hypotéze – vyslovujeme soud (pojem – soud – úsudek)
Myšlenkové operace:
-analýza – rozbor – členění celku na části
-syntéza – spojení částí do celku
-abstrakce – vyčleňují se obecné podstatné vlastnosti
-zobecňování – spojování společných vlastností předmětů, vytváří se pojmy
-indukce – vyvozujeme obecná tvrzení z jednotlivých případů
-dedukce – aplikace obecného poznatku na konkrétní případ
-analogie – vyvození poznatků na základě podobnosti
poruchy myšlení – nepřiměřený výklad skutečnosti a přesvědčenost o pravdivosti svého vnímání = neadekvátní interpretace skutečnosti (nesprávný výklad)
1. doprovázeno bludy
– extrapotenční – můžu žít 1000 let
-originální – jsem Napoleon
-reformátorní – spasím svět
-hypochondrický – jsem velice nemocný
-chorobně žárlivý – vůči partnerovi
-paranoidní – někdo mi chce ublížit
-persekuční – pronásledování
2.
a) chorobně zrychlené myšlení
-velice rychle myslí a nestačí při tom mluvit, později už pouze gestikuluje
b) útlum myšlení
-hovoří v dlouhých pauzách = deprese, vrací se k stejnému tématu, mluví stále dokola
3. poruchy v souvislosti a zaměřenosti – obočení myšlení
4. myšlené vtíravé – donucené myšlení, že něco musím udělat
