NÁRODNÍ OBROZENÍ C) POEZIE

– schází literární památky, které by dokazovaly starobylost české kultury => objevují se rukopisy Královédvorský a Zelenohorský => největší podvrhy => boj, jestli jsou nebo nejsou pravé, pochybuje se o nich, byly aktuální, s vlasteneckou ideologií, křesťanstvím => rozdělení české vědecké společnosti => průlom udělal až Masaryk, definitivně potvrzeny vědecky 1970, skutečnými autory Hanka a Linda
– Královédvorský rukopis
– nalezen V. Hankou v kostelním sklepení ve Dvoře Králové, měl být ze 13. století – měly být zachyceny fragmenty z českých dějin do 1241
– skladby neúplné, líčily nejstarší české dějiny od počátku – Sámova říše, Velká Morava až 1241
– líčí boj proti vnějším nepřátelům
– Václav HANKA: archivář českého muzea, historik => zvládal staročeštinu + sám básník
– Rukopis Zelenohorský – z 9. – 10. st.
– anonymně poslán poštou do národního muzea, nálezce neznámý
– jenom úryvky: „Sněm“ – jenom 2 sloky, 9 veršů – radí se o dalším vývoji státu
– Josef LINDA – spisovatel, psal prózu a epické básně

Jan KOLLÁR (1793 – 1852)
– zastáncem slovanské vzájemnosti, studoval dějiny – srovnávací díla
– dílo: „Slávy dcera“ – alegorické k obhajobě Slovanů
– rozděleno do 3 dílů – názvy slovanských řek => Sáva, Labe a Dunaj + předzpěv (časomírou)
– neustálé doplňování (Rýn, Vltava…) – popis putování básníka + další dva oddíly (Lethé, Acheron) – básník doprovázen bohem Mílkem (Amurek) + přidává se k nim Mína (dcera Slávy), mají mu pomáhat k objevování slovanské historie, chce ukázat mravní jednotu a pevnost slovanských národů
– láska k milované ženě je pro něho stejná jako láska vlastenecká => on se v podobě postavy stává mluvčím národa + hlasatelem morálních hodnot => alegorické dílo

František Ladislav ČELAKOVSKÝ (1779 – 1852)
– vzniká ohlasová poezie – čerpá námětově z daného území, čerpá básně x aktualizace => na soudobé společenské problémy, vlastenecký záležitost, společenský kritika, satira
– dílo: „Ohlasy písní Ruských“ – 1829, po vzoru Ruských bylin, čerpá z ústní lidové slovesnosti
– epické básně => vystupují bohatýři, připisuje hrdinům jiné vlastnosti a mění jejich činy
– lyrické básně – popis života chudých lidí
– „Ohlasy písní českých“ – 1839, neobsahují hrdinské písně
– „Toman a lesní panna“ – epická skladba, motivem pohádky, pověsti
– zamýšlí se nad životem lidí, stavem společnosti, sociálně kritické
– cesta opilého myslivce od své milé => les => lesní panna, očaruje a zahubí jej
– „Slovanské národní písně“ – ústní lidová slovesnost, srovnává , přidává novočeské překlady
– „Mudrosloví národa slovanského v příslovích“