NÁRODNOSTNÍ SLOŽENÍ ČSR:

– nebylo dobré = velké národnostní menšiny

□ Češi – 6,7 milionu = 51 % obyvatel
□ Němci – 3,1 milionu = 23,4 %
□ Slováci – 1,9 milionu = 14,5 %
□ Maďaři – 750,000
□ Poláci – 76,000
□ Rusíni – 462.000
□ Židé – 181,000

– Češi a Slováci = 1 národ – tzv. čechoslovakismus
– čeština a slovenština považovány za 1 jazyk československý =» ČSR měla 2 spisovné jazyky
– Slováci – těžko to nesli – hlavně Hlinkovci
– požadavek autonomie Slovenska
– existovalo ministerstvo pro Slovensko – v čele Šrobár
– někteří Slováci chtěli být pod Maďarskem
– byla zachována práva menšin – dány ústavou – platilo, že menšiny musí mít vlastní úřady – úředníci museli umět jazyk český i jazyk menšin (mohli mít i vlastní školy)

– ČSR – členem Společnosti národů a podepsali jsme Briard-Kellogův pakt
– tzv. „politika kolektivní bezpečnosti“ – aby státy na principech mírových a demokratických podepsaly smlouvy proti fašismu

1920 – odborové hnutí – Československé odborové sdružení – sdružovalo zaměstnance a dělníky -> cíl: řešit problémy sociální (výše mezd, délka pracovní doby,…)
+ další odborové organizace
+ tzv. rudé armády – organizovala KSČ – i stávky (měli určité úspěchy) – ale jinak byly odbory dost roztříštěné
1928 – Antonín Švehla odešel z politiky (onemocněl) =»
1929 – František Udržal:
– 1. Agrární strana
– 2. Sociální demokraté
– 3. Národní socialisté

1929 – proces – Vojtěch Tuka – l’udovec – špionáž pro Maďary =» popraven – nesouhlas L’udové strany -> odešli z vlády (na protest)

1929 – vládní krize – předčasné parlamentní volby – 1. agrárníci; ztráta hlasů KSČ = v souvislosti s vnitrostranickou krizí -> proces bolševizace – v čele KSČ – Klement Gottwald
– proces bolševizace – neshody v KSČ -> vnitrostranická krize – nesouhlasili s politikou 3. internacionály (jen část) + chtěli, aby vstoupili do vlády X nesouhlas levice -> 5. sjezd 1929 – zvítězili ultralevičáci
– na 5. sjezdu KSČ vyloučení těch, kteří nesouhlasili s politikou Kominterny