Otázka č.5, Malé a velké formy

a) Malé formy – vznikají z několika drobných vět, nejčastěji u lid. písní
1) malá forma jednodílná – nejmenší a nejjednodušší forma, je totožná s drobnou větou nebo periodou
– má jedinou hudební myšlenku vytvořenou z motivů nebo tématu
– např. Když jsem husy pásala – předvětí – závěr poloviční, závětí – závěr celý
– malou jednodílnou formu označujeme termínem „malý větný díl“, popisujeme „a“

2) malá forma dvoudílná – vznikne sdružením dvou různých vět (nebo period)
– každá věta je malým větným dílem „ab“
– můžeme rozložit, alespoň jeden díl může stát samostatně
– odlišnost dvou dílů, nebo alespoň části jednoho z nich
a) dvoudílná s reprízou – „ab“ s malým návratem, v dílu „b“ zazní část dílu „a“ – zpravidla jen polovina
– např. Kdyby byl Bavorov, Ach není tu není, vzorec 
b) dv. bez reprízy – v druhém větném dílu „b“ se neopakuje nic z dílu prvního
– malá dvoudílná forma zvaná „bez návratu“
– např. Šla Naninka do zelí, vzorec 

3) malá třídílná bez reprízy – vznikne sdružením třech drobných vět nebo period, jde o sjednocení motivické, tonálně harm.
– není příliž častá, hrozí rozpad (zcela rozdílné části)
– možnosti sjednocení – motovickou podobností, tonální jednotou, shodný rytmus, nálada
– k této skladbě je možné přidat stmelovací prvky, jako introdukce, codu
s reprízou – „aba“ –  – díl „a“ se na konci skladby opakuje znovu celý
– např. Pásla ovečky

Dvojdílná forma se znakem třídílnosti – II: a :II II: b a :II, staré barokní tance v soutě, i některé lid. písně
Formy vícedílné – 4.5.6 dílné – nejsou časté – rozpad
– např. Strauss – směs valčíků – stmeluje introdukce a coda

Velké formy – složeny z malých forem dvou, tří i vícedílných
1) velká dvoudílná forma – AB (ab, cdc)
– vyskytuje se u klasiků ojediněle, ohrožuje formový rozpad, kontrastnímu dílu se říká „trio“ (v S)
– nutno díly propojit mezivětou, díl B nesmí přinášet veliký kontrast, dobré použít tématickou codu
– dobré v díle B něco přimomenout z dílu A
– např. F. Kmoch – jeho dvoudílné pochody
2) třídílná s reprízou – ABA, tzv. „da capo“, dílu B se říká někdy Trio
– v dílu B tonální napětí k dílu A, nejčastěji S nebo D tónina
3) třídílná bez reprízy – téměř se nevyskytuje, vzniká dojem tří samostatných skladeb
– díly dosti kontrastní,
4) vícedílné velké formy – se téměř neužívají – rozpad, vyskytuje se forma se zarámováním ABCDEA
– velké formy je možná rozšiřovat, zúžovat (např. Aba)

– podle propojenosti větných dílů: Velká forma složená – díly odděleny a odsazeny
Velká forma prostá – díly do sebe vpojeny nebo připojeny legátem)

b) význam reprízy: – stmeluje vícedílné formy – uspokojivé zakončení – je to už známá hudba
Malá dvojdílná s náznakem třídílnosti – : a : : b a :
Velká třídílná ABa – poslední díl je zúžený (větný díl se zhustí)

c) spojování větných dílů:
1) Volné přistavování – jsou samostatně uzavřené, samostatně stojící, nemá žádné pojítko
2) Těsné připojení – díly nejsou zcela samostatné, jsou uzavřeny polovičním závěrem, nebo taktem
spojujícím
3) Vplývání – závěr jednoho dílu je již vkomponován do 2. dílu

Rozšiřování formy – vznikne opakováním některého větného dílu, přidáním introdukce, kody, nebo vnitřním rozšířením
Zúžení – zhustí se větný díl