Otázka č.9, Základní kompoziční postupy hudebního baroka

a) – souvisí s rozvojem hry na hudební nástroje. Skladatelé přizpůsobují přejatá pravidla o melodické
stavbě témat požadavkům instrum. slohu
– melodicko harmonický styl, tóniny moderní dur, moll, nový typ melodiky, která vychází
z možností nástrojů (např. houslí – menší hodnoty, běhy, akordické rozklady, nezpěvné intervaly,
bohatší rytmus (tečkovaný)
– počátkem 17. století – vytvořeny taktové čáry, vzniká pulsace, přízvuky
– nové chápání tempa – široký rejstřík temp – slovně pojmenován (adagio, lento…), dříve tempo
odvozené od tepu
– komplementární rytmus (doplňující se)
– užívají se melodicko harmonické sekvence – tonální i modulující
– melodie instrum. polyfoniků se vlní bohem tónické kvinty (melodické ohnisko), někdy tercie
– výraznost tématu závisí na melodické síle a pohybové energii (metrické, rytmické uspořádání),
obě složky se vzájemně podřizují
– melodická stavba je periodická i neperiodická
– používá se latentní harmonie
– charakteristické zdobení hudby v pomalých skladbách
– užití chromatiky, užívají se i septakordy a obraty

Formy: varhanní toccata – vícedílná skladba
chaccona – nad ostinátně (tvrdošíjně) opakujícím se tématem se objevují dopr. hlasy (kontapunkt.variace)
fuga – vznik v ricercaru – 1větá skladba, ale uvnitř 3 části – fugová expozice, provedení, závěr
– imitační forma, 1 téma postupně přebírají ostatní hlasy
suita – cyklická forma, stylizované tance – Allemande, Courante, Sarabanda, Gigue
sonáta – triová – 2 mel. hlasy + basso continuo
– sólová
sinfonia, concerto grosso, kantáta

b) Je to skladebný způsob, v němž se hlasy dají navzájem převrátit, je dvojitý, trojitý nebo čtyřnásobný kontrapunkt.
– vrchní hlas překládáme pod spodní nebo naopak
– podle intervalu, v němž hlasy převracíme, rozeznáváme převratný kontrapunkt v oktávě, decimě,
duodecimě – dvojitý kontrapunkt,
trojitý, čtyřnásobný kontrapunkt – technika převratu se užívá jen v oktávě
– př. dvojitý převratný kontrapunkt v oktávě – pravidla odvozujeme z číselné řady, jejíž číslice
seřazené pod sebou určují intervalový převrat. Součet je vždy 9.
– 1 2 3 4
8 7 6 5
– z primy tedy vzniká oktáva, ze sekundy septima, atd…