PAMĚŤ

proces, který odráží minulé zkušenosti v našem vědomí
Význam
pomáhá člověku si uchovat si určité informace

Fyziologická podstata
přímým působením → vznik dočasných spojů
3. fáze:
1. Zapamatování (vštípení)
v kůře mozkové se vytvářejí dočasné spoje pod působením nějakých vnějších podnětů
2. Uchování (udržení)
Úsek mezi zapamatováním a následným použitím informací
Opačný proces = zapomínání
3. Vybavení
dochází k aktivaci minulé zkušenosti

Druhy
1. Fylogenetická (druhová)
příznačná tím, že člověk už si na svět přivádí zakódovány určité informace svého živ. druhy
(sání, obranné schopnosti)
2. Ontogenetická (individuální)
každý si ji vytváří svou vlastní zkušeností
liší se u každého jedince
1. Úmyslná
cíl udržet určitou informaci ve svém vědomí k tomuto účelu vynakládá úsilí (učení, báseň,
slovíčka, vzorce)
2. Neúmyslná
člověk si uchovává něco ve vědomí bez záměru (cíle)
bez vynaložení zvláštního úsilí
vyvolána nějakou zajímavostí tohoto předmětu (např. v zimě vidět člověka v plavkách na ulici)
1. Mechanická
založena na tom, že si člověk uchovává v paměti určité informace díky neustálému opakování
uplatnění hlavně u malých dětí
k zapamatování je nutná delší doba
krátkodobá trvalost
2. Logická
založena na tom, že si člověk pamatuje určité informace díky jejich logicem vazbám
dlouhá příprava, vštípení – krátká doba, trvalost dlouhá
1. Krátkodobá
uchování si určité informace po kratší časový úsek
informace, které pro nás nemají důležitý význam (minutová, hodinová záležitost)
podtyp – bezprostřední (telefonní číslo do obchodu, které nepoužívám – sekundová záležitost)
2. Dlouhodobá
kdy si člověk určité informace ukládá na delší časový úsek
díky tomu, že s nimi často přichází do styku nebo že ty informace mají nějaký význam (citový, profesní)