Pedosféra

Pedosféra je půdní obal Země. Věda, která se zabývá půdou se nazývá pedologie. Půda má dvě složky – anorganickou a organickou. Mezi anorganické části se řadí úlomky hornin, půdní voda, půdní vzduch (větší obsah CO2), apod. Organické části jsou živé a neživé. Živé složce se říká edafon. Zooedafon se dělí na makrozooedafon a mikrozooedafon. Fytoedafon jsou pak rostliny. Neživé složce je humus. Humus jsou odumřelé zbytky rostlin a živočichů.

Vlastnosti půdy
• Úrodnost – udává schopnost půdy poskytovat rostlinám důležité látky

• Pórovitost – určuje kolik volných prostorů je v půdě

• Struktura – určuje schopnost půdy seskupovat se a vytvářet hroudy (jemně hrudkovitá, zrnitá, deskovitá), záleží na vodě, jílu apod.

• Zrnitost:
1) podle velikosti zrn (větší než 2mm – skelet, menší než 2mm – jemnozem, menší než 0,01mm – jíl, 0,01-0,1mm – jemný písek, 0,1-2mm – písek)

2) podle zastoupení jílu (nad 75% – jílové půdy, jíly, 75-60% – jílovité půdy, 60-45% – jílovito-hlinité půdy, 45-30% – hlinité půdy, 30-20% – písčito-hlinité půdy, 20-10% – hlinito-písčité půdy, méně než 10% – písčité půdy, žádný jíl – kamenité půdy)

3) podle zemědělské praxe se půdy dělí na těžké (vysoký obsah jílu, špatně se obdělávají, špatně propouští vodu, jílovité a jílové půdy), středně těžké (hlinité, jílovito-hlinité, písčito-hlinité), lehké (písčité, hlinito-písčité)

• Barva – určena minerály

• Reakce – kyselá, zásaditá, neutrální půda

Vznik půdy
Půda vzniká půdotvornými procesy, což je souhrn chemických, mechanických a biologických dějů v půdě. Půdu ovlivňuje reliéf, matečná hornina, srážky, vítr, podnebí, živočichové, člověk, podzemní voda.
• Primitivní půdotvorný proces = zvětrávání horniny a hromadění humusu
• Illimerizace = přesun jílových částic z horní části do spodní pomocí vody
• Podzolizace = chemický proces při kterém se rozkládají minerální části vlivem kyselin
• Černozemní půdotvorný proces = hromadění velkého množství humusu z kořenového systému stepní vegetace
• Hnědnutí = chemické zvětrávání při kterém vzniká jíl bohatý na křemík, mírný pás
• Laterizace = vznik oxidů železa a hliníku (červené a žluté zabarvení), v tropech (teplo+vlhko)
• Oglejení = půda je periodicky provlhčována spodní vodou, vzhled mramoru, vybělení
• Glejový proces = půda je stále provlhčená, světlý až namodralý horizont
• Halogenní procesy = pohyb solí v půdě
• Antropogenní procesy – způsobeny člověkem, meliorace = zvýšení úrodnosti půdy, degradace = znehodnocení půdy

Typy půd
Typ půd se určují podle půdních horizontů, liší se barvou a půdotvornými procesy.
A – vrchní humusový horizont
B – obohacený horizont o minerály
C – matečná hornina
D – jiná hornina než mateřská
Ca – obohacený vápníkem
G – glejový horizont, trvale provlhčený

1) červenožluté půdy – rovník, vznikají laterizací vlivem teplého a vlhkého podnebí
2) červené půdy savan – slabší laterizace, v období sucha je na povrchu železitá půda
3) pouštní půdy – kamenité, písčité, štěrkovité, malé množství humusu, hromadění solí
4) černozemě – stepi, obsahují jen horizonty A a C, černozemní proces, A je velmi silný
5) kaštanové půdy – ve velmi suchých stepích, vrchní horizont je slabší než u černozemě
6) hnědozemě – 3 horizonty, A světlý, slabý, B velký, illimerizace, v nížinách do 450m, mírně teplé a vlhké podnebí
7) illimerizované půdy – ve stejných podmínkách jako hnědozemě, ale ve vlhčím prostředí, tři horizonty
8) hnědé půdy – v mírném podnebí, v lesích, hnědnutím, nejsou moc hluboké, kyselé
9) podzoly – ve vlhkém a chladném podnebí, vyšší oblasti, podzolizací, světle šedý A, hnědý B
10) půdy tunder a polárních oblastí – malé množství humusu, permafrost

Vertikální zonálnost půdních typů
1) nivní půdy – říční náplavy, zaplavovány, nejnižší oblasti, A, C, provlhčená vrstva G
2) lužní půdy – dál od toků, velmi úrodné, černice = A je velmi černá
3) černozemě
4) hnědozemě
5) illimerizované půdy
6) hnědé lesní půdy
7) podzolové

Azonální půdy
Nejsou rozšířeny podle zeměpisné šířky nebo nadmořské výšky. Určují se podle podloží a podzemních vod.
1) oglejené půdy – ve vlhkých částech nížin, na povrchu mramorované
2) glejové půdy – vlhké, nevhodné pro zemědělství
3) rankery – obsahují Si, na silikátových horninách, podzolizace a hnědnutí
4) renziny – horské půdy, na vápencích, hnědý A
5) rašelinné půdy – obsahuje zbytky rašeliníku (T)
6) bažinné půdy – ve vlhkých oblastech, hodně organických zbytků
7) slané půdy – obsahují sůl
8) andosoly – úrodné půdy v okolí sopek
9) regosoly – v místech, kde byl dříve ledovec

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
4. Pedosféra
4.1. Půdní druhy
4.2. Půdotvorní činitelé
4.3. Půdní horizont
4.4. Horizontální zonálnost
4.5. Vertikální zonálnost
Články na hledaný výraz „Pedosféra“ naleznete na bezuceni.cz