Pedosféra
Pedosféra je půdní obal Země. Věda, která se zabývá půdou se nazývá pedologie. Půda má dvě složky – anorganickou a organickou. Mezi anorganické části se řadí úlomky hornin, půdní voda, půdní vzduch (větší obsah CO2), apod. Organické části jsou živé a neživé. Živé složce se říká edafon. Zooedafon se dělí na makrozooedafon a mikrozooedafon. Fytoedafon jsou pak rostliny. Neživé složce je humus. Humus jsou odumřelé zbytky rostlin a živočichů.
Vlastnosti půdy
• Úrodnost – udává schopnost půdy poskytovat rostlinám důležité látky
• Pórovitost – určuje kolik volných prostorů je v půdě
• Struktura – určuje schopnost půdy seskupovat se a vytvářet hroudy (jemně hrudkovitá, zrnitá, deskovitá), záleží na vodě, jílu apod.
• Zrnitost:
1) podle velikosti zrn (větší než 2mm – skelet, menší než 2mm – jemnozem, menší než 0,01mm – jíl, 0,01-0,1mm – jemný písek, 0,1-2mm – písek)
2) podle zastoupení jílu (nad 75% – jílové půdy, jíly, 75-60% – jílovité půdy, 60-45% – jílovito-hlinité půdy, 45-30% – hlinité půdy, 30-20% – písčito-hlinité půdy, 20-10% – hlinito-písčité půdy, méně než 10% – písčité půdy, žádný jíl – kamenité půdy)
3) podle zemědělské praxe se půdy dělí na těžké (vysoký obsah jílu, špatně se obdělávají, špatně propouští vodu, jílovité a jílové půdy), středně těžké (hlinité, jílovito-hlinité, písčito-hlinité), lehké (písčité, hlinito-písčité)
• Barva – určena minerály
• Reakce – kyselá, zásaditá, neutrální půda
Vznik půdy
Půda vzniká půdotvornými procesy, což je souhrn chemických, mechanických a biologických dějů v půdě. Půdu ovlivňuje reliéf, matečná hornina, srážky, vítr, podnebí, živočichové, člověk, podzemní voda.
• Primitivní půdotvorný proces = zvětrávání horniny a hromadění humusu
• Illimerizace = přesun jílových částic z horní části do spodní pomocí vody
• Podzolizace = chemický proces při kterém se rozkládají minerální části vlivem kyselin
• Černozemní půdotvorný proces = hromadění velkého množství humusu z kořenového systému stepní vegetace
• Hnědnutí = chemické zvětrávání při kterém vzniká jíl bohatý na křemík, mírný pás
• Laterizace = vznik oxidů železa a hliníku (červené a žluté zabarvení), v tropech (teplo+vlhko)
• Oglejení = půda je periodicky provlhčována spodní vodou, vzhled mramoru, vybělení
• Glejový proces = půda je stále provlhčená, světlý až namodralý horizont
• Halogenní procesy = pohyb solí v půdě
• Antropogenní procesy – způsobeny člověkem, meliorace = zvýšení úrodnosti půdy, degradace = znehodnocení půdy
Typy půd
Typ půd se určují podle půdních horizontů, liší se barvou a půdotvornými procesy.
A – vrchní humusový horizont
B – obohacený horizont o minerály
C – matečná hornina
D – jiná hornina než mateřská
Ca – obohacený vápníkem
G – glejový horizont, trvale provlhčený
1) červenožluté půdy – rovník, vznikají laterizací vlivem teplého a vlhkého podnebí
2) červené půdy savan – slabší laterizace, v období sucha je na povrchu železitá půda
3) pouštní půdy – kamenité, písčité, štěrkovité, malé množství humusu, hromadění solí
4) černozemě – stepi, obsahují jen horizonty A a C, černozemní proces, A je velmi silný
5) kaštanové půdy – ve velmi suchých stepích, vrchní horizont je slabší než u černozemě
6) hnědozemě – 3 horizonty, A světlý, slabý, B velký, illimerizace, v nížinách do 450m, mírně teplé a vlhké podnebí
7) illimerizované půdy – ve stejných podmínkách jako hnědozemě, ale ve vlhčím prostředí, tři horizonty
8) hnědé půdy – v mírném podnebí, v lesích, hnědnutím, nejsou moc hluboké, kyselé
9) podzoly – ve vlhkém a chladném podnebí, vyšší oblasti, podzolizací, světle šedý A, hnědý B
10) půdy tunder a polárních oblastí – malé množství humusu, permafrost
Vertikální zonálnost půdních typů
1) nivní půdy – říční náplavy, zaplavovány, nejnižší oblasti, A, C, provlhčená vrstva G
2) lužní půdy – dál od toků, velmi úrodné, černice = A je velmi černá
3) černozemě
4) hnědozemě
5) illimerizované půdy
6) hnědé lesní půdy
7) podzolové
Azonální půdy
Nejsou rozšířeny podle zeměpisné šířky nebo nadmořské výšky. Určují se podle podloží a podzemních vod.
1) oglejené půdy – ve vlhkých částech nížin, na povrchu mramorované
2) glejové půdy – vlhké, nevhodné pro zemědělství
3) rankery – obsahují Si, na silikátových horninách, podzolizace a hnědnutí
4) renziny – horské půdy, na vápencích, hnědý A
5) rašelinné půdy – obsahuje zbytky rašeliníku (T)
6) bažinné půdy – ve vlhkých oblastech, hodně organických zbytků
7) slané půdy – obsahují sůl
8) andosoly – úrodné půdy v okolí sopek
9) regosoly – v místech, kde byl dříve ledovec
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
4. Pedosféra
4.1. Půdní druhy
4.2. Půdotvorní činitelé
4.3. Půdní horizont
4.4. Horizontální zonálnost
4.5. Vertikální zonálnost
Články na hledaný výraz „Pedosféra“ naleznete na bezuceni.cz
Ahoj je to tu super akorát bysi mohl vysvětlit co je to kyselost a zásaditost půdy…jinak chválím
nejlepsi cosem nasel
Dobré,ale nevím co se na různých půdách pěstuje.
nejsou zde přeně určené, kde se jaký typ půd nachází, jnak velmi pěkné 🙂
Ještě by to chtělo nějaké příklady …